VIDEO: Takto funguje protiletadlový systém "Buk"

Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti "tři prsty smrti".

Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle.

Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko.

Zdroj: YouTube

Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo.

Malajsijský letoun MH17 s 295 lidmi na palubě se dnes zřítil na Ukrajině poblíž hranic s Ruskem. Potvrdila to ukrajinská státní letecká služba, která prý s Boeingem ztratila kontakt v 16:20 tamního času.

Podle různých zdrojů mají proruští povstalci k dispozici zbraně, které jsou schopné sestřelit letadlo i v letové hladině 10 kilometrů. Jedná se právě o rakety Buk. Před několika dny právě touto zbraní pravděpodobně sestřelili Antonov 26 ve výšce 6,5 kilometru.

„Určitě mohlo být letadlo v takové výšce sestřeleno. Technicky to není velký problém. Civilní letadlo není vybaveno rušícími systémy ani ničím jiným," vysvětluje pro ČRo letecký publicista Martin Velek. „Většinou bývá dobrým zvykem, že místům válečných konfliktů se civilní letadla vyhýbají. Přes válečnou zónu se normálně nelétá," upozorňuje Velek.

„Vychází mi několik variant. Může to být zřícení následkem poruchy a případně po klesnutí mohl následovat i sestřel přenosným protiletadlovým kompletem. Další možností je teroristický útok nebo sestřelení ukrajinskou nebo ruskou armádou," dodal Martin Koller, vojenský analytik.