Co bude dál? Sestřelení boeingu prý zcela mění situaci

Sestřelení letu MH17 je alarmující eskalací konfliktu na Ukrajině. Smrt 298 lidí na palubě malajsijského Boeingu 777 nepřinese klid zbraní a mírové urovnání, ale naopak přilije olej do ohně, domnívá se Ian Bremmer, prezident analytické společnosti Eurasia Group. Expert, který získal doktorát z politologie na prestižní Stanfordské univerzitě, se nad konsekvencemi tragédie zamýšlí v komentáři pro server Reuters.

Sestřel letadla problémy nevyřeší, ale prohloubí

"V případu sestřelení malajsijského dopravního letadla nad východní Ukrajinou na sebe všichni ukazují prstem. Kyjev viní proruské 'teroristy' a Moskvu, která jim poskytovala zpravodajskou podporu a zbraně. Separatisté naopak odmítají jakýkoliv podíl a z naplánování útoku obviňují Kyjev. Odkazují přitom na náhodné sestřelení letadla Siberian Airlines ukrajinskou armádou v roce 2001. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin již upustil od krátkého svalování viny za sestřel letadla na Kyjev, Moskva nadále viní ukrajinskou vládu za to, že svými akcemi rebely do dané situace natlačila," píše Bremmer.

Navzdory těmto protichůdným tvrzením je závěr podle jeho názoru jasný: Sestřel letu MH17 znamená dramatickou eskalaci konfliktu na Ukrajině a pouze přilil olej do otevřeného ohně.

Někteří analytici a političtí poradci vidí v sestřeleném letadle příležitost přimět Putina k zastavení jeho podpory separatistům. Ačkoliv by jasný důkaz, že vinu skutečně nesou proruští separatisté, v zásadě poskytl Rusům důvod tak učinit, je velmi nepravděpodobné, že Rusko danou šanci skutečně využije, domnívá se Bremmer. "Skryté trhliny nezmizely. Ve skutečnosti je tragédie MH17 ještě prohloubila," uvádí komentář.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Scénáře eskalace konfliktu

Putin pokračuje ve snaze udržet ruský vliv na Ukrajině a zabránit jí ve vstupu do NATO. V tom vidí národní bezpečnostní zájem nejvyššího významu. Podobně jako se Izrael snaží zamezit Íránu v zisku jaderné zbraně. "Poslední události ani v nejmenším zájmy Putina neposunuly," tvrdí analytik. Předkládá tak tři velké změny, které z pádu letu MH17 vyplývají a podle jeho názoru povedou k eskalaci konfliktu.

Z Putinova stanoviska vinícího Ukrajinu bude extrémně těžké vycouvat. Zatím není jasné, zda se Rusko smíří s tím, že separatisté sestřelili letadlo, nebo místo toho bude zapírat, mást veřejnost či dokonce vyvracet důkazy. Moskva se každopádně bude držet tvrzení, že ukrajinská vláda je odpovědná za eskalaci násilí a destabilizaci regionu, v němž se letadlo zřítilo. K šíření tohoto poselství bude Rusko využívat svá státní média. Pokud se prokáže, že vina padá na separatisty, budeme svědky urychleného a hmatatelného zpřísnění sankcí ze strany Evropy i Spojených států. Německá kancléřka Angela Merkelová stojí v čele, když v pátek ráno prohlásila, že "Rusko je zodpovědné za to, co se momentálně děje na Ukrajině". Mezitím konají Spojené státy - rozšiřují finanční, energetické a potenciálně i další sankce vůči Rusku. Tyto kroky spíše než ke zklidnění konfliktu přispějí k jeho eskalaci. Sankce budou mít skutečný dopad na ruskou ekonomiku a investiční sektor - to již učinily stávající sankce - ale je vysoce nepravděpodobné, že přinesou posun v Putinových záměrech ohledně Ukrajiny. Tragédie letu MH17 poskytne ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi mnohem širší mezinárodní podporu a sympatie pro jeho vojenské tažení proti separatistům, která byla v posledních několika týdnech částečně úspěšná. Nyní může tvrdit, že za útokem stojí "teroristé" a on má odpovědnost proti nim dále zasahovat. S největší pravděpodobností se pustí do největších bašt rebelů Doněcku a Luhansku. To však bude krvavý a vysilující boj. MH17 nikterak nezměnil situaci na bojišti, kde budou boje dům od domu pokračovat se stejnými obtížemi jako předchozí Porošenkovy operace. S největší pravděpodobností míříme k patu, který jen prodlouží násilí a rozbouří nálady na všech stranách.

"Sestřelení letu MH17 není velký zvrat v ukrajinském konfliktu, je to spíše jeho akcelerace - přitáhne pouze mezinárodní pozornost k této prohlubující se krizi," uzavírá svůj komentář Bremmer.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západního, tak z ruského pohledu. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

včera

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

včera

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

včera

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

včera

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy