Konec demokracie? Nastává doba putinismu, píše známý politolog

Co se děje v Maďarsku?

Ve svém zásadním projevu minulý víkend maďarský premiér Viktor Orbán vysvětlil, že jeho země je odhodlána vytvořit nový politický model - neliberální demokracii, poukazuje Zakaria. "To upoutalo mou pozornost, jelikož v roce 1997 jsem v článku pro Foreign Affairs použil stejný pojem k popisu nebezpečného trendu: Demokratické vlády, mnohdy populární, využívají svůj mandát k oslabování individuálních svobod, dělby moci a vlády práva. Nikdy by mě však nenapadlo, že státník - navíc z Evropy - použije tento pojem a hrdě se k němu přihlásí," stojí v komentáři.

"Nejdůležitějším předmětem dnešních úvah je snaha porozumět tomu, jak systémy, které nejsou západní, liberální, liberálně demokratické a vlastně ani demokratické, mohou bez ohledu na to přinášet svým zemím úspěchy," připomíná Zakaria slova maďarského premiéra. Ten tvrdí, že v roce 2008 se fundamentálně změnil svět, hovoří o "velkém západním finančním kolapsu". "Od té doby je americká moc na ústupu a liberální hodnoty ztělesňují korupce, sex a násilí," parafrázuje politolog Orbána. Dle předsedy vlády se západní Evropa stala zemí "vyžírků na pozadí systému blahobytu". V budoucnu se proto podle něj prosadí neliberální systémy známé z Ruska, Turecka, Číny, Singapuru a Indie, poukazuje komentář.

"Nechme stranou tento pochybný seznam (Indie?). Orbánovy akce v posledních letech dokázaly, že jím preferovaný model je Rusko pod vládou Vladimira Putina. Orbán přijal a zavedl v Maďarsku verzi systému, který by se dal nazvat 'putinismem'. Pro jeho pochopení se musíme vrátit k jeho zakladateli," domnívá se Zakaria.

Kořeny putinismu

"Když se v roce 2000 dostal Putin k moci, zdál se být tvrdým, chytrým a kompetentním manažerem, někým, kdo je odhodlán přinést stabilitu Rusku, které vrávoralo ve vnitřním chaosu, ekonomické stagnaci a měnové krize z roku 1998. Snažil se Rusko integrovat do světového řádu a usiloval o dobré vztahy se Západem. Požádal Washington o vstup Ruska do Světové obchodní organizace i do NATO. V jeho administrativě se nacházeli technokraté profilující se jako západní liberálové, kteří se dobře se vyznají ve svobodném trhu a volném obchodu," poukazuje politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Postupem času Putin nastolil v zemi pořádek. Vládl rostoucí ekonomice, jelikož pod jeho dohledem čtyřnásobně vzrostly ceny ropy. Začal vytvářet represivní systém politické, hospodářské a společenské kontroly s cílem získat větší moc. V momentě, kdy čelil opozici, především během parlamentních voleb v roce 2011, Putin poznal, že k porážce svých oponentů potřebuje více než jen brutální sílu. Potřeboval mocenskou ideologii. Tu začal formulovat ve svých projevech, zavádět nové zákony a využívat svůj úřad k prosazování a zavedení systému hodnot," uvádí komentář.

Za klíčové prvky "putinismu" považuje Zakaria nacionalismus, náboženství, společenský konzervativizmus, státem řízený kapitalismus a vládou ovládaná média. "Všechny jsou svým způsobem odlišné a nepřátelské vůči moderním západním hodnotám individuálních práv, toleranci, kosmopolitismu a internacionalismu. Bylo by chybou věřit, že Putinova ideologie mu přinesla popularitu - byl populární i předtím - ale ve skutečnosti tuto popularitu udržuje," míní politolog.

Putinismus na vzestupu

"Orbán se vydal v Putinových šlépějích, likviduje nezávislost justice, omezuje individuální svobody, hovoří v nacionalistických termínech o etnických Maďarech a tisku nasazuje náhubek. Metody kontroly jsou mnohdy promyšlenější než tradiční cenzura. Maďarsko nedávno oznámilo zavedení čtyřicetiprocentní daně na příjmy z reklamy, které směřuje proti jediné velké nezávislé televizní stanici v zemi a může vyústit v její bankrot," poukazuje Zakaria.

"Pokud se podíváte po světě, jsou zde i jiní, kteří přijímají klíčové prvky putinismu. Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan se odchýlil od svých reformních snah směrem k společenskému konzervativizmu, islamismu a vypjatému nacionalismu. Také on použil chytré triky, aby přiměl média k poslušnosti. Mnoho evropských krajně-pravicových vůdců - Francouzka Marine Le Penová, Geert Wilders z Nizozemska a také britský Nigel Farage - otevřeně obdivují Putina a to, co reprezentuje," varuje komentář.

Úspěch "putinismu" bude záležet především na úspěchu samotného Putina a Ruska pod jeho vedením, míní Zakaria. "Pokud triumfuje na Ukrajině a přemění ji v trosku, která přijde žebrat do Moskvy, bude vypadat jako vítěz. Na druhou stranu, pokud se Ukrajině podaří vymanit z ruského vlivu a ruská ekonomika bude nadále oslabovat, Putin možná zjistí, že vládne pouze globálně izolovanému sibiřskému ropnému státu," domnívá se autor slavné politologické knihy Budoucnost svobody.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.