Vrátí se Krym Ukrajině? Experti prozradili víc

Ačkoliv zuřivé boje a vypjatá rétorika na východě Ukrajiny stále dominuje zprávám, spor mezi Kyjevem a Moskvou o Krym vře dál a zdá se být naprosto bezvýchodný, píše v analýze pro server Rádia svobodná Evropa dvojice reportérů Natalija Kovalenková a Olexij Arunjan.

"Rusko anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov v březnu, tento krok Ukrajina a většina světa odmítly uznat. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi 1. srpna prezident Petr Porošenko prohlásil, že jeho země se 'Krymu nevzdá'," poukazuje článek.

"Ukrajina použije veškeré dostupné metody k obraně svých národních zájmů," cituje server jeho slova. Porošenko také oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti aby prozkoumalo veškeré legální cesty, poukazují Kovalenková a Arunjan.

"Porošenkův zástupce náčelníka štábu, Valerij Čalij, tuto pozici ve stejný den zopakoval. Oznámil, že neexistuje možnost, že by Kyjev kdykoliv uznal okupaci Krymu. 'Krym byl, je a vždycky bude součástí Ukrajiny," cituje zpráva.

"Tvrdá slova z Kyjeva přicházejí pouhý den poté, co stejně kategorické stanovisko vydal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 'Krym je součástí Ruska. Žádné rozhovory o Krymu s nikým nebudou. Neprobíhají a ani nemohou probíhat žádná jednání'," parafrázuje šéfa ruské diplomacie dvojice reportérů.

"Ukrajinský zvláštní vyslanec Andrij Veselovskij oznámil, že legální mechanismy pro dosažení cílů Kyjeva existují. V rozhovoru s ukrajinskou redakcí Rádia svobodná Evropa se odvolával na precedent v podobě návratu Porýní Německu zhruba 20 let po první světové válce (chybný výklad, pozn. redaktora) a návratu Hongkongu Číně po více než 100 letech britské vlády v roce 1997," připomíná článek.

Text v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Existuje mnoho příkladů. Ve všech je ale jedna důležitá podmínka, že obě strany souhlasily s arbitrárním posouzením situace. V současném případě nevím, kdo si dokáže představit, že by Rusko souhlasilo se zapojením se do takového procesu. A to je ten problém, nikoliv nedostatek mechanismů," cituje server Veselovského.

Vytvoření cestovní mapy

Podle krymského politického pozorovatele Olexandra Stariši by se měl Kyjev neprodleně obrátit na Mezinárodní arbitrážní soud ve Stockholmu.

"Musíme vytvořit cestovní mapu pro likvidaci anexe Krymu založené na mezinárodních dohodách a právu, které existovaly v momentě anexe. Měli bychom již začít s podáváním žaloby v soudu ve Stockholmu na znárodnění ukrajinského státního majetku okupanty," cituje reportáž jeho slova. Kyjev podle jeho názoru zaspal při vytváření strategie pro znovuzískání poloostrova, jelikož se potýkal s násilím na východě země a obecnou politickou nestabilitou.

"Současné vládní složení a výběr lidí nekoresponduje s velikostí úkolů, které před nimi stojí. Neříkám, že nikdo nepracuje a nikdo na tom nedělá, ale Krym je okupován. Probíhá protiteroristická operace. Máme velké problémy s hospodářstvím. Vláda ale musí ustanovit orgán, který se otázkou začne ihned zabývat," uvádí server slova ukrajinského poslance Andrije Senčenka.

Igor Semivolos, ředitel kyjevského Institutu pro blízkovýchodní studia pak Rádiu svobodná Evropa rovněž sdělil názor, že právě kampaň proti proruským separatistům a "žoldákům" na východě Ukrajiny brání vládě a jejím strukturám, aby se soustředily na složitý problém Krymu.

"Musíme pochopit, že tak komplexní problém, jakým je návrat Krymu, bude vyžadovat komplexní akce na mnoha odlišných úrovních. Abych byl upřímný, nevěřím tomu, že Krym bude navrácen legální cestou. To však neznamená, že bychom se o to neměli pokusit. Musíme učinit toho: Shromáždit všechny argumenty a soudní verdikty. Musíme podstoupit každou proceduru s cílem eventuálně získat Krym zpět. Ale předpokládá, že to bude vyžadovat kombinovaný postup zahrnující prvky síly, politiky a práva," cituje článek expertova slova.

Geoekonomický ostrov

Andrij Klimenko, editor serveru Black Sea News tvrdí, že neúspěch separatistického hnutí na východě Ukrajiny bude klíčový pro návrat Krymu.

"Pokud (ruský prezident Vladimir) Putin nebyl schopen realizovat svůj plán na vytvoření mostu z Donbasu k Azovskému moři, byla to pro ně katastrofa. Jde o zásadní, exaktní základ pro návrat Krymu, relativně rychlý návrat. Krym je odříznut o pevniny, je to geoekonomický ostrov a to je kořen problému dodávek v regionu, musí být realizovány po existujících komunikacích," cituje Klimenka Rádio svobodná Evropa.

"Black Sea News nyní sleduje mezinárodní letadla a lodě, které míří na Krym, čímž porušují mezinárodní právo a snaží se prosadit sankce na ty společnosti, které tak činí," připomíná článek.

Ruský politický konzultant Stanislav Bělkovskij pak tvrdí, že Ukrajině nezbude nic jiného, než své úsilí orientovat dlouhodobě. "Vladimir Putin pochopitelně nikdy Krym zpět nevydá. Dokud zůstane u moci, nelze o tom vůbec přemýšlet. Ale i poté, co Vladimir Putin odejde, ruský národ pravděpodobně nebude souhlasit se ztrátou území. Pravděpodobnější je uvažovat o tom, že Krym získá statut nezávislé země než o jeho návratu k Ukrajině," experta cituje analýza.

"Každopádně jakákoliv strategie s nadějí na úspěch závisí na schopnosti Kyjeva vytvořit na Ukrajině podmínky, že většina obyvatel Krymu se bude chtít vrátit, až tato možnost nastane," podotýká Bělkovskij.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí

Katastrofální bleskové povodně a sesuvy půdy v nepálsko-tibetském pohraničí si dosud vyžádaly nejméně 626 obětí v Nepálu a sedm potvrzených mrtvých na území čínského Tibetu. Čtyři dny od vypuknutí tragédie se pátrací a záchranné operace dostávají do kritické fáze. Úřady obou zemí navíc čelí obrovskému rozsahu pohřešovaných osob, jejichž počet v samotném Nepálu dosahuje téměř tří tisíc a na čínské straně hranice překročil pět set padesát, píše The Guardian.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 9 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy