Ačkoliv zuřivé boje a vypjatá rétorika na východě Ukrajiny stále dominuje zprávám, spor mezi Kyjevem a Moskvou o Krym vře dál a zdá se být naprosto bezvýchodný, píše v analýze pro server Rádia svobodná Evropa dvojice reportérů Natalija Kovalenková a Olexij Arunjan.
"Rusko anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov v březnu, tento krok Ukrajina a většina světa odmítly uznat. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi 1. srpna prezident Petr Porošenko prohlásil, že jeho země se 'Krymu nevzdá'," poukazuje článek.
"Ukrajina použije veškeré dostupné metody k obraně svých národních zájmů," cituje server jeho slova. Porošenko také oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti aby prozkoumalo veškeré legální cesty, poukazují Kovalenková a Arunjan.
"Porošenkův zástupce náčelníka štábu, Valerij Čalij, tuto pozici ve stejný den zopakoval. Oznámil, že neexistuje možnost, že by Kyjev kdykoliv uznal okupaci Krymu. 'Krym byl, je a vždycky bude součástí Ukrajiny," cituje zpráva.
"Tvrdá slova z Kyjeva přicházejí pouhý den poté, co stejně kategorické stanovisko vydal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 'Krym je součástí Ruska. Žádné rozhovory o Krymu s nikým nebudou. Neprobíhají a ani nemohou probíhat žádná jednání'," parafrázuje šéfa ruské diplomacie dvojice reportérů.
"Ukrajinský zvláštní vyslanec Andrij Veselovskij oznámil, že legální mechanismy pro dosažení cílů Kyjeva existují. V rozhovoru s ukrajinskou redakcí Rádia svobodná Evropa se odvolával na precedent v podobě návratu Porýní Německu zhruba 20 let po první světové válce (chybný výklad, pozn. redaktora) a návratu Hongkongu Číně po více než 100 letech britské vlády v roce 1997," připomíná článek.
Text v originálním znění si můžete přečíst zde."Existuje mnoho příkladů. Ve všech je ale jedna důležitá podmínka, že obě strany souhlasily s arbitrárním posouzením situace. V současném případě nevím, kdo si dokáže představit, že by Rusko souhlasilo se zapojením se do takového procesu. A to je ten problém, nikoliv nedostatek mechanismů," cituje server Veselovského.
Vytvoření cestovní mapy
Podle krymského politického pozorovatele Olexandra Stariši by se měl Kyjev neprodleně obrátit na Mezinárodní arbitrážní soud ve Stockholmu.
"Musíme vytvořit cestovní mapu pro likvidaci anexe Krymu založené na mezinárodních dohodách a právu, které existovaly v momentě anexe. Měli bychom již začít s podáváním žaloby v soudu ve Stockholmu na znárodnění ukrajinského státního majetku okupanty," cituje reportáž jeho slova. Kyjev podle jeho názoru zaspal při vytváření strategie pro znovuzískání poloostrova, jelikož se potýkal s násilím na východě země a obecnou politickou nestabilitou.
"Současné vládní složení a výběr lidí nekoresponduje s velikostí úkolů, které před nimi stojí. Neříkám, že nikdo nepracuje a nikdo na tom nedělá, ale Krym je okupován. Probíhá protiteroristická operace. Máme velké problémy s hospodářstvím. Vláda ale musí ustanovit orgán, který se otázkou začne ihned zabývat," uvádí server slova ukrajinského poslance Andrije Senčenka.
Igor Semivolos, ředitel kyjevského Institutu pro blízkovýchodní studia pak Rádiu svobodná Evropa rovněž sdělil názor, že právě kampaň proti proruským separatistům a "žoldákům" na východě Ukrajiny brání vládě a jejím strukturám, aby se soustředily na složitý problém Krymu.
"Musíme pochopit, že tak komplexní problém, jakým je návrat Krymu, bude vyžadovat komplexní akce na mnoha odlišných úrovních. Abych byl upřímný, nevěřím tomu, že Krym bude navrácen legální cestou. To však neznamená, že bychom se o to neměli pokusit. Musíme učinit toho: Shromáždit všechny argumenty a soudní verdikty. Musíme podstoupit každou proceduru s cílem eventuálně získat Krym zpět. Ale předpokládá, že to bude vyžadovat kombinovaný postup zahrnující prvky síly, politiky a práva," cituje článek expertova slova.
Geoekonomický ostrov
Andrij Klimenko, editor serveru Black Sea News tvrdí, že neúspěch separatistického hnutí na východě Ukrajiny bude klíčový pro návrat Krymu.
"Pokud (ruský prezident Vladimir) Putin nebyl schopen realizovat svůj plán na vytvoření mostu z Donbasu k Azovskému moři, byla to pro ně katastrofa. Jde o zásadní, exaktní základ pro návrat Krymu, relativně rychlý návrat. Krym je odříznut o pevniny, je to geoekonomický ostrov a to je kořen problému dodávek v regionu, musí být realizovány po existujících komunikacích," cituje Klimenka Rádio svobodná Evropa.
"Black Sea News nyní sleduje mezinárodní letadla a lodě, které míří na Krym, čímž porušují mezinárodní právo a snaží se prosadit sankce na ty společnosti, které tak činí," připomíná článek.
Ruský politický konzultant Stanislav Bělkovskij pak tvrdí, že Ukrajině nezbude nic jiného, než své úsilí orientovat dlouhodobě. "Vladimir Putin pochopitelně nikdy Krym zpět nevydá. Dokud zůstane u moci, nelze o tom vůbec přemýšlet. Ale i poté, co Vladimir Putin odejde, ruský národ pravděpodobně nebude souhlasit se ztrátou území. Pravděpodobnější je uvažovat o tom, že Krym získá statut nezávislé země než o jeho návratu k Ukrajině," experta cituje analýza.
"Každopádně jakákoliv strategie s nadějí na úspěch závisí na schopnosti Kyjeva vytvořit na Ukrajině podmínky, že většina obyvatel Krymu se bude chtít vrátit, až tato možnost nastane," podotýká Bělkovskij.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 2 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 3 hodinami
Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných
před 4 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 6 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 7 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 9 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.
Zdroj: Libor Novák