AI viní Rusko z válečných zločinů na Ukrajině

Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dnes obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.

Ruské invazní jednotky zahájily na začátku vojenské agrese nerozlišující bombardování Charkova, píše Amnesty International ve své zprávě nazvané "Kdokoliv může zemřít kdykoliv. Nerozlišující útoky ruských sil v Charkově na Ukrajině". Ruské síly téměř denně ostřelovaly obytné čtvrti, zabily stovky civilistů a způsobily rozsáhlou destrukci, přičemž při mnoha útocích použily kazetovou munici, uvádí organizace, podle níž ostřelování města pokračuje, byť méně intenzivně.

"Opakované bombardování obytných čtvrtí v Charkově jsou nerozlišující útoky, při nichž byly zabity a zraněny stovky civilistů, a jako takové představuje válečný zločin," uvádí AI. Nevládní organizace dále píše, že v oblasti Charkova objevila důkazy o tom, že ruské síly použily mimo jiné kazetovou munici a protipěchotní miny, jejichž využití zakazují mezinárodní úmluvy.

Kazetová munice je označením pro střely nebo bomby, které nesou desítky kusů menší munice a mají tak ničivější účinek. Protipěchotní miny explodují při kontaktu osoby s tlakovým spínačem a mají za cíl způsobit vážné poranění končetin.

"Lidé byli zabíjeni ve svých domovech, v ulicích, na hřištích, hřbitovech a zatímco čekali na humanitární pomoc nebo nakupovali jídlo a léky," prohlásila Donatella Roveraová z Amnesty International. "Opakované použití široce zakázané kazetové munice je šokující a je to další známka naprosté neúcty k životům civilistů. Ruské síly zodpovědné za tyto hrozné útoky musí být za své činy pohnány k zodpovědnosti a oběti a jejich rodiny musí obdržet plné odškodnění," dodala.

Odborníci AI strávili v Charkově a okolí dva týdny v dubnu a v květnu a vyšetřovali 41 ruských úderů na město, při kterých podle nich zahynulo nejméně 62 civilistů a dalších 196 bylo zraněno. Experti navštívili postižená místa a hovořili mimo jiné s oběťmi, pozůstalými či lékaři, kteří ošetřovali zraněné. Shromáždili přitom důkazy jako jsou například úlomky munice, které pak analyzovali odborníci na zbraně.

Celkem organizace podle svých slov zdokumentovala 28 nerozlišujících úderů na Charkov, které ruské síly provedly v období od 28. února do 30. dubna. Eviduje zároveň sedm úderů, při kterých Rusové podle ní použili kazetovou munici.

Šéf zdravotnického resortu oblastní správy Amnesty International řekl, že od začátku invaze - tedy od 24. února - do 28. dubna bylo v Charkovské oblasti zabito 606 civilistů a 1248 jich utrpělo zranění. Podle gubernátora Oleha Syněhubova ruské útoky k polovině března zničily na 600 obytných budov. Statisíce lidí musely opustit své domovy, připomíná AI. Ti, co zůstali, se museli skrývat v podzemí, kupříkladu ve stanicích metra.

Kvůli vysokému nebezpečí, které kazetová munice představuje pro civilisty, zhruba 110 států včetně Česka podepsalo úmluvu o jejím zákazu. Dokument naopak nepřijaly například Rusko, Spojené státy nebo Čína.

Ačkoli Rusko ani Ukrajina nejsou signatáři úmluvy o kazetové munici, jsou povinny respektovat mezinárodní humanitární právo, které zakazuje útoky a používání zbraní, jež jsou ze své podstaty nerozlišující a představují válečný zločin, uvádí AI. Použití protipěchotních min zakazuje Ottawská úmluva. Rusko už dříve popřelo, že by používalo zakázanou munici, poznamenala ruská služba stanice BBC.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Amnesty: Trestání obyvatel Gazy je válečný zločin. OSN shání pro Gazu 300 milionů, WHO lékařskou pomoc

Stále více světových organizací bije na poplach kvůli podmínkám, v nichž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy sužovaní již šestý den izraelským bombardováním. Lidskoprávní organizace Amnesty International v pátek vyzvala Izrael, aby okamžitě zrušil blokádu Gazy, a prohlásila, že kolektivní trest civilistů za teroristická zvěrstva Hamásu se rovná válečnému zločinu.
Ilustrační fotografie.

Část Čechů si stále myslí, že za znásilnění někdy může i oběť

Nejméně dvě pětiny lidí soudí, že za znásilnění mohou nést spoluzodpovědnost oběti tohoto trestného činu, například kvůli koketnímu chování, opilosti nebo vyzývavému oblečení. Podíl obyvatel s takovým názorem klesá, ještě před sedmi lety jich byly více než tři pětiny. Vyplývá to z průzkumu, který dnes ve Sněmovně představila Irena Hůlová z organizace Amnesty International (AI). Podle ní je ale i nynější podíl stále vysoký.

Více souvisejících

amnesty international Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Bydlení v Praze, Černý Most.

Jak se lidem v Česku žije? Stát nepodporuje důchodce a bydlení, myslí si veřejnost

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotí 57 procent Čechů sociální politiku negativně, zatímco 38 procent ji hodnotí pozitivně. Nejvíce kritiky si vysloužily opatření týkající se podpory bydlení a zajištění na stáří, naopak nejlépe byly hodnoceny oblasti zdravotnictví a školství.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jaderná elektrárna Temelín

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

německý tank Leopard 2 A7 02

Německo chce darovat Česku další bojové tanky Leopard 2A4

Armáda ČR má možnost získat další bojové tanky Leopard 2A4 z Německa. V současnosti probíhají jednání o dalším daru Spolkové republiky Německo za českou pomoc Ukrajině. Konkrétně by ČR mohla darem získat dalších 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropa se probouzí. Státům dochází s Ruskem trpělivost, pocit ohrožení narůstá

Polsko by jako stát mělo přejít do stavu "přímého ohrožení" a zvýšit výdaje na obranu, uvedl ve středu polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zároveň upozornil, že ruská ekonomika přešla na válečný model a Polsko a Evropa by proto měly být připraveny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy