Británie plánuje nejvyšší výdaje na zbrojení za posledních 30 let, chystá i kosmické projekty

Británie oznámila, že chce na zbrojení dávat nejvíce peněz od skončení studené války před 30 lety. Premiér Boris Johnson ve středu plán investovat do ozbrojených sil dalších 16,5 miliard liber (asi 486 miliard korun) během příštích čtyř let zveřejnil i přesto, že britská ekonomika se potýká s dopady krize vyvolané koronavirem.

Informovala o tom agentura Reuters. Británie v současnosti na obranu vydává necelých 42 miliard liber ročně.

"Mezinárodní situace je nebezpečnější než kdykoliv od konce studené války a Británie musí dostát svým dějinám a stát po boku svých spojenců," řekl premiér, který je momentálně v karanténě kvůli kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. Se svými plány dnes vystoupí před poslanci.

Dodatečné zdroje mají posloužit pro vznik nové agentury pro umělou inteligenci, posílení kyberobrany nebo pro vesmírné projekty, včetně vypuštění první britské rakety v roce 2022, informuje BBC.

"Období škrtání v obranném rozpočtu musí skončit a nyní končí," prohlásil Johnson podle agentury Reuters před poslanci. Čtyřletý finanční balíček pro ministerstvo obrany podle Johnsona ukončí "éru ústupu" a zaměří britskou armádu na potenciální budoucí hrozby.

"Po desetiletí britské vlády škrtaly a osekávaly náš obranný rozpočet a pokud budeme takto pokračovat, hrozí nám, že s údivem zjistíme, že naše ozbrojené síly, chlouba Británie, upadly pod minimální hranici životaschopnosti," řekl dále Johnson, který k poslancům kvůli karanténě promluvil na dálku.

Političtí lídři napříč politickým spektrem dnes oznámení premiéra opatrně uvítali. Mnozí z nich, včetně vůdce labouristické opozice Keira Starmera, se však podivili nad tím, že peníze jsou navyšovány v době napjatých veřejných financí kvůli nákladům spjatým s pandemií.

Starmer a další politici vyjádřili znepokojení zejména nad tím, že vláda se chystá podle nich kvůli zvýšeným výdajům na obranu opustit závazky ohledně zahraniční pomoci.

Dodatečné výdaje Británie na obranu vítají Spojené státy. "Británie je naším nejspolehlivějším a nejschopnějším spojencem a tento nárůst výdajů dokládá jejich oddanost NATO a naší sdílené bezpečnosti," řekl úřadující americký ministr obrany Christopher Miller. Po nadcházejícím posílení podle něj bude britská armáda nadále patřit mezi nejlepší bojové síly na světě.

Reuters uvádí, že nad budoucí rolí Británie ve světě se vznášejí otazníky poté, co se její občané v roce 2016 v referendu rozhodli pro odchod z Evropské unie.

Související

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

Více souvisejících

Velká Británie Boris Johnson Armáda U.K. Royal Air Force Keir Starmer (labouristi)

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy