Británie plánuje postavit až osm nových jaderných reaktorů

V Británii by mohlo být v budoucnosti postaveno až osm nových jaderných reaktorů na místech nynějších jaderných elektráren. Vyplývá to z vládního plánu, jehož cílem je posílit energetickou nezávislost Británie a řešit rostoucí ceny energií. Plán počítá také se zvýšením výroby elektřiny z větru, vodíku a slunce, uvádí zpravodajský web stanice BBC.

Britské domácnosti se potýkají s prudce rostoucími účty za energie poté, co ruská invaze na Ukrajinu ještě více zvýšila ceny plynu. Podle nových plánů by do roku 2030 mohlo až 95 procent elektřiny v Británii pocházet z nízkouhlíkových zdrojů. Odborníci však vyzvali spíše k většímu zaměření na energetickou účinnost a zlepšení izolace domů.

Vláda oznámila zřízení nového úřadu s názvem Great British Nuclear, jehož cílem bude posílit jadernou kapacitu v Británii. Doufá, že do roku 2050 bude z jaderných elektráren pocházet až 24 gigawattů (GW) elektřiny, což by mělo být 25 procent předpokládané poptávky po elektřině. V současnosti má jádro na uspokojení poptávky po elektřině podíl 16 procent. Vzniknout má až osm reaktorů, přičemž každý rok do roku 2030 má být schválen jeden reaktor. Británie má v současnosti 11 jaderných reaktorů na pěti místech.

Plán také počítá s tím, že prostřednictvím větrných elektráren na moři by Británie mohla vyrobit až 50 GW elektřiny. To by mělo stačit pro napájení všech domácností v Británii. Vláda plánuje reformovat pravidla plánování těchto elektráren, aby se zkrátila doba schvalování nových projektů.

Británie také chce urychlit těžbu ropy a zemního plynu a v létě bude zahájeno nové kolo udělování licencí pro projekty v Severním moři. Vláda upozornila, že tato paliva jsou důležitá pro zajištění energetické bezpečnosti a jejich těžba v Británii má nižší uhlíkovou stopu než dovoz ze zahraničí.

Dokument však okamžitě zkritizovali ochránci klimatu i opoziční politici. Podle nich nepovede ke snížení cen energie, protože nepřijal dostatečná opatření na podporu větrných elektráren na pevnině a solárních elektráren a energetické účinnosti. Upozorňují také, že vláda nenabídla žádnou novou politiku týkající se úspor energie prostřednictvím zateplování budov. Energetická účinnost by podle nich okamžitě snížila účty a emise a je nejlevnějším způsobem, jak zajistit energetickou bezpečnost.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko se přiblížilo ke schválení obnovení provozu své největší jaderné elektrárny na světě, což by znamenalo její první spuštění od havárie ve Fukušimě v roce 2011. Hideyo Hanazumi, guvernér prefektury Niigata, kde se nachází elektrárna Kashiwazaki-Kariwa, potvrdil, že dal zelenou pro částečné obnovení provozu.

Více souvisejících

jaderné elektrárny Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy