Británie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Nový britský premiér Rishi Sunak ještě ve funkci ministra financí snížil objem rozpočtu na zahraniční pomoc a povolil použití prostředků i na domácí půdě, upozornil list The Guardian. Změny v pravidlech pro výdaje na pomoc kritizují humanitární a charitativní organizace i někteří odborníci. Vláda ale zdůrazňuje, že nadále patří mezi největší dárce na světě, píše BBC.

Zahraniční pomoc může v Británii představovat nanejvýš 0,5 procenta národního důchodu. Před Sunakovým zásahem to bylo 0,7 procenta. Celkový britský rozpočet na pomoc činí přibližně 11 miliard liber (314 miliard korun), z čehož asi čtyři miliardy liber (114 miliard korun) jdou do mezinárodních institucí včetně Světové banky, uvádí The Guardian.

"Balík peněz, které jsme dali stranou na pomoc lidem v nejchudších zemích, je okrajovaný ze všech stran," řekl Ranil Dissanayake z neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj, která zpracovala analýzu vládních výdajů. Sunak podle něj zkrátil rozpočet o třetinu a navíc stanovil nebezpečný precedens, kdy o tyto peníze může žádat prakticky kdokoliv.

Británii prudce vzrostly náklady na péči o cizince na jejím vlastním území kvůli jejich rostoucímu počtu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do Británie letos přijelo 140.300 Ukrajinců a číslo nejspíš ještě stoupne, protože úřady už udělily více než 194.000 víz. Dalších 10.000 lidí přišlo z Afghánistánu a na malých lodích přes Lamanšský průliv už letos nelegálně připlulo na 38.000 lidí.

Platit jejich ubytování, stravu, zdravotní péči, cestování a vzdělání je nesmírně nákladné. Úředníci ministerstva vnitra tento týden sdělili poslancům, že jen náklady na ubytování žadatelů o azyl a uprchlíků činí 6,8 milionu liber denně (194 milionu korun). To představuje 2,4 miliardy liber ročně.