Britský nejvyšší soud posvětil deportace migrantů do Rwandy

Britský nejvyšší soud dnes zamítl žádost některých charitativních a odborových organizací, které se chtěly odvolat proti předchozím soudním rozhodnutím umožňujícím uskutečnit první plánovaný let do Rwandy s odmítnutými žadateli o azyl. První letoun s několika migranty má z Británie odstartovat ještě dnes, což potvrdila i britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Británie je odhodlaná začít uskutečňovat kontroverzní a široce kritizovaný plán deportovat do Rwandy migranty, kteří do Spojeného království přišli nelegálně. Už předchozí rozhodnutí soudů dala takovým letům zelenou.

Příslušný zákon, který začal platit v dubnu, vládě umožňuje posílat do třetích zemí některé utečence nelegálně vstupující na britské území. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů.

Britský plán deportovat migranty byl předmětem několika soudních pří, ale dnes už se očekává první deportační let, i když pravděpodobně jen s malým počtem migrantů. Někteří jednotlivci totiž uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva. Počet migrantů, jejichž deportace se dnes chystá, se tak postupně smrskl z původních 37 na sedm.

Nejmenovaný vládní činitel podle agentury Reuters řekl, že právní kroky jednotlivců proti deportaci by mohly vést k tomu, že soukromý letoun pronajatý britskou vládou dnes večer odletí bez běženců na palubě.

Britská vláda navíc varuje, že každý, kdo se deportaci na poslední chvíli vyhne díky právním krokům, bude poslán do Rwandy dalším letem. "Nemohu říct, kolik přesně lidí poletí. Ale opravdu důležité je, že nastolíme princip," řekla dnes televizi Sky News šéfka britské diplomacie Trussová. Migranti, kteří nepoletí dnes, budou podle ní posazeni na příští let.

Svým deportačním programem, za který v první fázi zaplatí Rwandě 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce britská vláda "narušit ekonomické struktury pašeráků lidí" a "odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv", uvedl dříve premiér Boris Johnson.

Plán ale kritizují jako nehumánní mnozí politici, charitativní spolky i mezinárodní organizace nebo také anglikánská církev. V soukromí ho označil za otřesný i princ Charles.

Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

Deportované žadatele o azyl z Británie čekají ve Rwandě těžké časy

Zatímco Británie dnes plánuje poslat do Rwandy první skupinu žadatelů o azyl, někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP. Plán britské vlády se uskuteční i přesto, že jej veřejnost silně kritizovala, vyjádřil se proti němu například i princ Charles.

"Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat," řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN. "Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel," dodal mladík. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.

Rwanda je jednou z nejlidnatějších zemí na světě. Navíc stále patří mezi nejméně rozvinuté státy, přestože se od genocidy v roce 1994 snaží o modernizaci. Očekává se, že migranti, kteří hledali lepší život v Británii, najdou v africkém vnitrozemí méně šancí realizovat své sny. Rwandští představitelé však svou zemi popisují jako zemi s hrdou historií přijímání lidí v nouzi.

Jedním z těch, kteří ve Rwandě našli oporu, je dvaadvacetiletý Etiopan Urubel Tesfaje, který je rád, že si našel práci na částečný úvazek v pekárně v hlavním městě Kigali. Jeho přátelé však nadále hovoří o tom, že se přestěhují do Kanady nebo Nizozemska.

Podle agentury OSN pro uprchlíky stovky lidí, kteří byli dříve do Rwandy posláni na základě dohody s OSN, se od té doby přemístily do třetích zemí. Ti, kteří do Rwandy dorazí na základě dohody s Británií, zde nicméně musí požádat o azyl.

Rwandské úřady uvedly, že dohoda bude zpočátku platit pět let, britská vláda zaplatí předem 120 milionů liber (3,4 miliardy korun) na ubytování a integraci žadatelů o azyl. Lidé z Británie budou žít v ubytovnách v okolí Kigali, kde budou mít k dispozici například soukromé pokoje, televizory či bazén.

"Britské vládě vzkazuji, že lidé jsou lidé. Nemůžete jim říkat 'Jděte a zůstaňte tady' nebo 'Jděte a dělejte to či ono'," řekl Peter Nyuoni, uprchlík z Jižního Súdánu. "Neexistuje nic, kvůli čemu bych tu chtěl zůstat," dodal.

I ti, kteří přišli přímo do Rwandy, aby unikli problémům doma, říkají, že země je sice klidná, ale život zde není jednoduchý. "Když nemáte práci, nemůžete tu přežít," řekla AP Kelly Nimubonaová, uprchlice ze sousedního Burundi. "Nemůžeme si dovolit jíst dvakrát denně. Nemáme šanci sehnat si práci," dodala. Rwanda je podle ní i přesto v regionu oázou klidu.

V neposlední řadě, kvůli citlivost tématu kolem příchodu prvních žadatelů o azyl z Británie, zakázaly rwandské úřady médiím zpovídat nově příchozí.

Související

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Velká Británie ,  Rwanda ,  uprchlíci

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 3 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

včera

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy