Britský nejvyšší soud posvětil deportace migrantů do Rwandy

Britský nejvyšší soud dnes zamítl žádost některých charitativních a odborových organizací, které se chtěly odvolat proti předchozím soudním rozhodnutím umožňujícím uskutečnit první plánovaný let do Rwandy s odmítnutými žadateli o azyl. První letoun s několika migranty má z Británie odstartovat ještě dnes, což potvrdila i britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Británie je odhodlaná začít uskutečňovat kontroverzní a široce kritizovaný plán deportovat do Rwandy migranty, kteří do Spojeného království přišli nelegálně. Už předchozí rozhodnutí soudů dala takovým letům zelenou.

Příslušný zákon, který začal platit v dubnu, vládě umožňuje posílat do třetích zemí některé utečence nelegálně vstupující na britské území. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů.

Britský plán deportovat migranty byl předmětem několika soudních pří, ale dnes už se očekává první deportační let, i když pravděpodobně jen s malým počtem migrantů. Někteří jednotlivci totiž uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva. Počet migrantů, jejichž deportace se dnes chystá, se tak postupně smrskl z původních 37 na sedm.

Nejmenovaný vládní činitel podle agentury Reuters řekl, že právní kroky jednotlivců proti deportaci by mohly vést k tomu, že soukromý letoun pronajatý britskou vládou dnes večer odletí bez běženců na palubě.

Britská vláda navíc varuje, že každý, kdo se deportaci na poslední chvíli vyhne díky právním krokům, bude poslán do Rwandy dalším letem. "Nemohu říct, kolik přesně lidí poletí. Ale opravdu důležité je, že nastolíme princip," řekla dnes televizi Sky News šéfka britské diplomacie Trussová. Migranti, kteří nepoletí dnes, budou podle ní posazeni na příští let.

Svým deportačním programem, za který v první fázi zaplatí Rwandě 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce britská vláda "narušit ekonomické struktury pašeráků lidí" a "odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv", uvedl dříve premiér Boris Johnson.

Plán ale kritizují jako nehumánní mnozí politici, charitativní spolky i mezinárodní organizace nebo také anglikánská církev. V soukromí ho označil za otřesný i princ Charles.

Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

Deportované žadatele o azyl z Británie čekají ve Rwandě těžké časy

Zatímco Británie dnes plánuje poslat do Rwandy první skupinu žadatelů o azyl, někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP. Plán britské vlády se uskuteční i přesto, že jej veřejnost silně kritizovala, vyjádřil se proti němu například i princ Charles.

"Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat," řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN. "Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel," dodal mladík. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.

Rwanda je jednou z nejlidnatějších zemí na světě. Navíc stále patří mezi nejméně rozvinuté státy, přestože se od genocidy v roce 1994 snaží o modernizaci. Očekává se, že migranti, kteří hledali lepší život v Británii, najdou v africkém vnitrozemí méně šancí realizovat své sny. Rwandští představitelé však svou zemi popisují jako zemi s hrdou historií přijímání lidí v nouzi.

Jedním z těch, kteří ve Rwandě našli oporu, je dvaadvacetiletý Etiopan Urubel Tesfaje, který je rád, že si našel práci na částečný úvazek v pekárně v hlavním městě Kigali. Jeho přátelé však nadále hovoří o tom, že se přestěhují do Kanady nebo Nizozemska.

Podle agentury OSN pro uprchlíky stovky lidí, kteří byli dříve do Rwandy posláni na základě dohody s OSN, se od té doby přemístily do třetích zemí. Ti, kteří do Rwandy dorazí na základě dohody s Británií, zde nicméně musí požádat o azyl.

Rwandské úřady uvedly, že dohoda bude zpočátku platit pět let, britská vláda zaplatí předem 120 milionů liber (3,4 miliardy korun) na ubytování a integraci žadatelů o azyl. Lidé z Británie budou žít v ubytovnách v okolí Kigali, kde budou mít k dispozici například soukromé pokoje, televizory či bazén.

"Britské vládě vzkazuji, že lidé jsou lidé. Nemůžete jim říkat 'Jděte a zůstaňte tady' nebo 'Jděte a dělejte to či ono'," řekl Peter Nyuoni, uprchlík z Jižního Súdánu. "Neexistuje nic, kvůli čemu bych tu chtěl zůstat," dodal.

I ti, kteří přišli přímo do Rwandy, aby unikli problémům doma, říkají, že země je sice klidná, ale život zde není jednoduchý. "Když nemáte práci, nemůžete tu přežít," řekla AP Kelly Nimubonaová, uprchlice ze sousedního Burundi. "Nemůžeme si dovolit jíst dvakrát denně. Nemáme šanci sehnat si práci," dodala. Rwanda je podle ní i přesto v regionu oázou klidu.

V neposlední řadě, kvůli citlivost tématu kolem příchodu prvních žadatelů o azyl z Británie, zakázaly rwandské úřady médiím zpovídat nově příchozí.

Související

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.
Keir Starmer (labouristi)

Epsteinovy spisy lámou Starmerovi vaz. Spasí ho jen zázrak, tvrdí poslanci

Britský premiér sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého dosavadního působení v úřadu. Podle labouristického poslance Iana Byrnea se předseda vlády nachází ve „velmi nebezpečné politické situaci“ a k udržení své pozice v čele strany bude nyní potřebovat „zázrak“. Byrne, který patří k levicovému křídlu Labouristické strany, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že Starmer musí začít uvažovat o důsledcích svých činů a reflektovat své vlastní postavení.

Více souvisejících

Velká Británie Rwanda uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy