Budoucnost pražské smlouvy USA a Ruska? Putin je pro její prodloužení

Rusko je připraveno okamžitě a bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let.

"Chci ještě jednou potvrdit ruské stanovisko. Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax. Zdůraznil, že vyjadřuje oficiální stanovisko Moskvy, prý aby později nebyly nějaké jiné výklady, doslova "dvojí a trojí interpretace".

Současně si postěžoval, že Rusko na tyto návrhy ještě nedostalo odpověď. Porada ruského vedeí proto měla být zasvěcena otázkám, jak čelit nepřátelským krokům a jaká rozhodnutí budou nejpřijatelnější a nejméně nákladná.

Agentura Reuters o Putinově prohlášení poznamenala, že se zdá, že Moskva opouští dřívější vyzývavý tón. Agentura Interfax zase připomněla, že Bílý dům už dal najevo, že prodloužení smlouvy START ve stávající podobě je málo pravděpodobné.

Smlouva START omezila arzenály Spojených států a Ruska zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných maximálně na 700 odpalovacích zařízeních. Jde o poslední odzbrojovací smlouvu obou velmocí poté, co Washington a Moskva letos odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Obě země se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.

Související

Alexandr Lukašenko a Vladimír Putin

Putin podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na jaderné dohodě s USA

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START omezující počet jaderných zbraní. Informovala o tom dnes agentura TASS. O případném obnovení účasti na dohodě, kterou Rusko uzavřelo s USA v roce 2010, může rozhodnout opět prezident, doplnila agentura. Zákon už byl zveřejněn, a nabyl tak účinnosti.
Boris Jelcin a George H. W. Bush v Bílém domě. Komentář

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Více souvisejících

Smlouva START Vladimír Putin Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy