Estonský prezident Alar Karis dnes oznámil, že pověřil premiérku Kaju Kallasovou, aby sestavila novou vládu. Stalo se tak poté, co Kallasová ohlásila své odstoupení - a tím i demisi celé menšinové vlády - kvůli změnám ve složení vládní koalice, uvedly tiskové agentury.
"Podepsal jsem demisi premiérky Kallasové, ale také jsem ji požádal o vytvoření nové vlády, aby mohla rychle pracovat," uvedl prezident Karis. Doufá, že nová vláda se pustí do práce již příští týden.
Kallasová podle vládního komuniké oficiálně informovala členy vlády o rozhodnutí odstoupit ze své funkce, spolu s celou vládou, a také navrhla na pátek svolat mimořádné zasedání parlamentu, během kterého by požádala o mandát pro novou koaliční vládu, opírající se již o novou parlamentní většinu.
"Zítra ráno vystoupím v parlamentu s politickým prohlášením o demisi a pak požádám o nový mandát. Věřím, že nová vláda bude životaschopná a odvede dobrou práci," řekla premiérka podle serveru Delfi. Noví ministři by podle ní mohli v parlamentu složit přísahu v pondělí.
Novou koaliční vládu v Estonsku utvoří vládnoucí Reformní strana (RE) s konzervativci ze strany Vlast a sociálními demokraty. Předchozí koaliční kabinet RE a Estonské strany středu (EKK) se rozpadl na začátku června po neshodách ohledně výdajů a sociální politiky. V čele kabinetu má zůstat současná premiérka a šéfka RE Kallasová. Každé straně by v nové vládě mělo připadnout pět ministerských křesel. Tři strany budou mít v 101členném jednokomorovém parlamentu Riigikogu většinu 56 křesel.
Nová vláda nebude mít podle agentury AP dlouhou životnost: už v březnu mají Estonci volit nový parlament. Kallasová (45), která je dcerou spoluzakladatele RE, bývalého premiéra a eurokomisaře Siima Kallase, vede klíčovou stranu v pobaltské zemi od roku 2018.
Související
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový
Kaja Kallasová (Estonsko) , estonsko
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 54 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek