Estonsko na hranici s Ruskem buduje plot z ostnatého či žiletkového drátu

Dodal, že německý list Die Welt nedávno s odvoláním na důvěrný dokument Evropské komise psal, že Rusko a přesněji letiště ve městě Pskov na severozápadě Ruska by se brzy mohly podílet na migrační krizi, projevující se zatím hlavně na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou.

Server připustil pochyby, zda by plot dokázal zabránit případnému vpádu migrantů, nicméně úřady argumentují, že plot poskytne estonským pohraničníkům dodatečný čas, aby stačily včas reagovat na případný pokus o nelegální překročení hranice.

"Přišel jsem sem, abych získal novou zkušenost a setkal se svými dávnými kamarády z vojenské služby," řekl portálu poddůstojník Igor Skvorcov, povolaný armádou na mimořádné cvičení, spočívající v natahování ostnatého drátu.

Provizorní oplocení má podle Delfi brzy doplnit důkladnější plot a také pásmo z písku, zachycující stopy případných narušitelů. Toto opatření bude stát miliony eur, dodal server..

Ruský list Kommersant poznamenal,že oplocení se buduje na deseti úsecích estonské hranice s Ruskem o celkové délce nejvýše 40 kilometrů. Tyto úseky vedoucí bývalým korytem řeky Narvy byly vyhodnoceny jako nejvíce ohrožené nelegální migrací. Kvůli stavbě byly v pohraničí do 26. listopadu zakázány přelety letadel a bezpilotních strojů. K postavení oplocení váda povolala na mimořádné cvičení přibližně 1700 mužů z armádních záloh.

Celková délka rusko-estonské hranice dosahuje 338 kilometrů. Podle plánu by výstavba oplocení měla skončit do roku 2026.

Výstavba oplocení se odehrává na pozadí současné migrační krize zejména na bělorusko-polské hranici, kde na běloruské straně táboři tisíce migrantů, hlavně z blízkovýchodních zemí, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Také Litva a Lotyšsko však letos hlásí zvýšené počty pokusů o nelegální překonání hranic z běloruské strany.

V Estonsku se proto vede debata, jak by se země bránila, pokud by se migranti pokusili překročit jeho hranici z Ruska, které je blízkým spojencem běloruského autoritářského režimu. Estonsko sice nesousedí s Běloruskem, ale má podobnou geopolitickou historii jako Litva a Lotyšsko.

EU viní režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU v odvetě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv. Lukašenko obvinění odmítá.