Evropa chce zabránit ruskému útoku na Ukrajinu, nabízí Moskvě dialog, uvedl Scholz

Evropa chce zabránit ruskému útoku na Ukrajinu a zároveň nabízí Moskvě dialog. Dnes to při jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou, estonskou premiérkou Kajou Kallasovou a lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že Německo plně podporuje pobaltské republiky, které se cítí být ruským agresivním chováním přímo ohrožené.

"Chceme jediné, stabilitu a mír v Evropě," řekl Scholz o ukrajinské krizi a napjatých vztazích Západu s Moskvou. "Máme dvojí strategii. Chceme Rusko odradit od útoku na Ukrajinu. A zároveň jsme připraveni k dialogu s Ruskem," prohlásil kancléř.

Ruské vojenské aktivity u ukrajinských hranic podle Scholze bezprostředně ohrožují i Pobaltí. "Očekáváme od Ruska, že napětí zmírní," řekl. Zdůraznil také, že evropští spojenci jsou jednotní a rozhodní.

"Rusko se nás pokouší dostat do dob zájmových sfér," řekla estonská premiérka Kallasová. "Vypadá to, jako by Rusko chtělo v Evropě budovat nové zdi," dodala. Také litevský prezident Nauséda poukázal na to, že Moskva svými požadavky vůči NATO usiluje o změnu bezpečnostní situace v Evropě. "Proto je nyní důležitější než kdy jindy, abychom bránili své hodnoty," řekl.

Požadavky Ruska, které se mimo jiné domáhá závazku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, odmítl i lotyšský premiér Kariňš. "Věříme v jednotu a demokratickou unii," řekl. "Budoucnost Německa leží v rukou německých obyvatel. Budoucnost Ukrajiny spočívá stejně tak na rozhodnutí Ukrajinců. To je přitom dnes zpochybňováno," dodal.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz Rusko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy