Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své dnes zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN.
Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě.
Vědci, kteří připravovali zprávu, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů, tedy nejen oxidu uhličitého, kterému je zatím věnována největší pozornost. Obavy budí zejména emise metanu. Plány na nulové emise CO2 jsou nezbytné, ale přinesou kýžený efekt jen pokud vlády prosadí také rychlé a zásadní snížení všech emisí, upozorňuje zpráva.
Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu; lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí zpráva.
V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800.000 let, uvedl panel OSN. Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu. Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii.
Odborníci se již dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let. Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC. Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali. Panel OSN dnešní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.
Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.
Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří. Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.
Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím. Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili dnes. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14.000 odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád. Dnes vydaný materiál je součástí již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.
Součástí zprávy je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.
Panel odborníků vypracoval pět možných scénářů vývoje, které berou v potaz současné trendy globálního oteplování v kombinaci s průmyslovou produkcí při současném tempu a emisích, jeden ze scénářů předpokládá naprosté zastavení vylučování skleníkových plynů. Nejpozitivnější scénář počítá od roku 2050 s negativními emisemi CO2, tedy s tím, že skleníkových plynů v atmosféře bude ubývat a nikoli přibývat, jako je tomu teď. V tomto případě by v roce 2100 byla teplota na povrchu země o 1,0 až 1,8 stupňů Celsia vyšší, než před průmyslovou revolucí. Nejpravděpodobnější je podle odborníků oteplení o 1,4 stupně Celsia. Naopak podle nejhoršího možného scénáře, podle kterého by se emise skleníkových plynů do roku 2100 zdvojnásobily proti současným hodnotám, by mohla teplota do konce století stoupnout o 3,4 až 5,7 stupně Celsia.
Z pohledu odborníků je kritická hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia. Tři nejpesimističtější scénáře z pěti navrhovaných tuto hranici překonají nejpozději do roku 2060, ale nejspíše již dříve. Čím vyšší emise, tím rychleji bude hranice pokořena. Naopak scénář s nulovými emisemi od roku 2050 vykresluje variantu, že se teplota na pár let přehoupne přes magickou hranici, pak ale začne opět klesat.
Související
Nenormální únorové počasí. Je o více než šest stupňů tepleji
Počasí bylo v roce 2023 nejteplejší za posledních 100 000 let, definitivně potvrdil Copernicus
globální oteplování , Povodně , Počasí
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Rulík a spol. nemůžou počítat s Hertlem. Vedení Vegas českého útočníka na domácí MS nepustí
Aktualizováno před 46 minutami
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 48 minutami
Zemřela hvězda filmu Pomáda, Susan Bucknerová
před 1 hodinou
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
před 2 hodinami
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
před 2 hodinami
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
před 3 hodinami
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 4 hodinami
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 5 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 6 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 6 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 7 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 7 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 8 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 9 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 9 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 10 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 11 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 11 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.
Zdroj: Jan Hrabě