Jak počítat oběti pandemie? Profesor z Oxfordu upozornil na úskalí statistik

Odpověď se hledá těžko

Jde o dvě nejčastější otázky, které v poslední době statistik dostává. Sám přiznává, že je velmi obtížné na ně odpovědět.

Pro začátek profesor doporučuje podívat se na počty úmrtí spojovaných s nemocí covid-19, které lze najít na internetu. Následně můžeme jednotlivé země porovnávat podle počtu těchto úmrtí na milion obyvatel, naznačuje renomovaný expert.

"To ale předpokládá, že způsob, kterým (jednotlivé) země zaznamenávají úmrtí jako 'covid', je ustálený," pokračuje Spiegelhalter. Dodává, že taková statistika navíc nezapočítává osoby, které zamřely během pandemie v důsledku restriktivních opatření a narušení běžného chodu zdravotnictví.

Proto je poctivější podívat se, jak se v jednotlivých zemích vyvíjí celkový počet úmrtí, deklaruje britský akademik. Vysvětluje, že část z těchto lidí by nepochybně zemřela i bez koronavirové pandemie, proto by nás měly zajímat nárůsty ve srovnání s běžnými čísly.  

Pokud se uchýlíme k takovému postupu, objeví se podle statistika jiný problém. Za ten označuje určit počet úmrtí, u kterých lze předpokládat, že by k nim došlo tak jako tak.

Pro daný postup existuje množství metod, poukazuje oxfordský profesor. Jako příklad dává metodiku britského Úřadu pro národní statistiku, která aktuální čísla porovnává s průměrným počtem úmrtí za posledních pět let, a metodiku Anglického veřejného zdraví, která je mnohem komplexnější co do započítávání výkyvů v demografii a trendech úmrtnosti.

Přesto obě metody dospívají k velmi podobným závěrům, upozorňuje Spiegelhalter. Na základě dat britského Úřadu pro národní statistiku lze podle něj vypočítat, že v rozmezí září a prosince loňského roku zaznamenala Anglie a Wales nárůst úmrtí o zhruba 21 tisíc.

Čelíme velké statistické výzvě

"Přesto je na úmrtních listech 29.000 úmrtí s covidem," píše odborník. Poukazuje, že z toho vyplývá, že oproti běžné době zemřelo z jiných důvodů, než je nákaza koronavirem, o nezanedbatelných 8.000 méně obyvatel Anglie a Walesu.

Čelíme tedy statistické výzvě, upozorňuje expert. Táže se, z čeho tato nesrovnalost pramení.  

Prvním důvodem je podle profesora skutečnost, že k přibližně polovině ze zmíněných osmi tisíc úmrtí došlo z jiných důvodů, než je nemoc covid-19. "Zemřeli spíše s (covidem), než na covid," uvádí Spiegelhalter.

Druhým důvodem je fakt, že loni a letos se téměř nevyskytuje chřipka, tvrdí statistik. Dodává, že ve zmíněné statistice pro Anglii a Wales naneštěstí chybí také mnoho starých lidí, kteří spadají do nárůstu úmrtnosti v počtu 59 tisíc zaznamenaný mezi březnem a červnem roku 2020.

Tito lidé by jinak přežili o několik měsíců déle a promítli se do statistik pro období září-prosinec, deklaruje autor komentáře. Domnívá se, že jedním z důsledků tak může být přechod nárůstu úmrtnosti do jejího poklesu, jakmile se projeví efekt probíhající očkovací kampaně proti covidu-19.

Takový vývoj by přinesl značnou úlevu, konstatuje Spiegelhalter. Zároveň podotýká, že by výrazně zkomplikoval argumentaci ve prospěch pokračování protikoronavirových restrikcí.