Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Johnson si dnes s ukrajinským lídrem telefonoval. "Premiér řekl prezidentu Zelenskému, že Spojené království dnes mobilizuje členy Valného shromáždění OSN, aby zajistili co nejostřejší odsouzení Ruska při odpoledním zasedání v New Yorku," prohlásil mluvčí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou rovněž jednal o nových sankcích.
Diskutovali o "koordinovaných nových sankcích vůči Rusku za jeho barbarskou agresi proti Ukrajině, jakož i o krocích, které uzavřou veškeré mezery a nedají Rusku žádnou šanci obejít současné i budoucí sankce," uvedl Kuleba na twitteru.
Scholz vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině
Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Informuje o tom izraelský web The Times of Israel.
"Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost," uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem "hluboký rozhovor" o situaci na Ukrajině. "Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití," řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině "bohužel může výrazně zhoršit", píše agentura DPA.
Bennett také poznamenal, že Izrael sleduje vídeňská jednání o jaderné dohodě s Íránem se znepokojením, a zopakoval, že Izrael nedopustí, aby měl Írán jaderné zbraně. Scholz Bennetta ujistil, že Německo bere izraelské bezpečnostní obavy vážně. Podle kancléře je ve vídeňských jednáních zapotřebí učinit rozhodnutí a nelze to dále odkládat. "Je čas říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení," poznamenal Scholz.
Írán v roce 2015 uzavřel se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, který podle západních obav sleduje i vojenské cíle. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; ujednání následně přestal dodržovat také Teherán. O tom, jak dohodu oživit, se od loňského dubna s přestávkami jedná ve Vídni.
Scholz řekl, že se rozhodl Izrael navštívit navzdory globální krizi, a zdůraznil, že to bylo správné rozhodnutí. Spolu s Bennettem před briefingem navštívil památník obětem holokaustu Jad vašem. "Německo bude vždy pevně stát při Izraeli," uvedl Scholz. O holokaustu řekl: "Z tohoto příběhu vyplývá velmi zvláštní odpovědnost. Odpovědnost vůči Státu Izrael, odpovědnost vždy celosvětově bojovat proti antisemitismu. A naše historie samozřejmě také vede k odpovědnosti za prosazování mírového řádu v Evropě, který vylučuje války".
Bennett památník označil za místo, "jež nám připomíná ránu, která je základem našich vztahů". Vzápětí doplnil, že izraelsko-německé vztahy jsou nyní "silnější než kdy jindy", a ocenil, že si Scholz vybral Izrael jako jednu z prvních zemí, kterou v úřadu kancléře navštívil.
Scholzova plánovaná návštěva palestinských území a Jordánska byla kvůli válce na Ukrajině odřeknuta.
Související
Boris Johnson k Evropě: Trump se vás jen snaží šokovat
Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
Boris Johnson , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , protiruské sankce , Olaf Scholz , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák