Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Johnson si dnes s ukrajinským lídrem telefonoval. "Premiér řekl prezidentu Zelenskému, že Spojené království dnes mobilizuje členy Valného shromáždění OSN, aby zajistili co nejostřejší odsouzení Ruska při odpoledním zasedání v New Yorku," prohlásil mluvčí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou rovněž jednal o nových sankcích.
Diskutovali o "koordinovaných nových sankcích vůči Rusku za jeho barbarskou agresi proti Ukrajině, jakož i o krocích, které uzavřou veškeré mezery a nedají Rusku žádnou šanci obejít současné i budoucí sankce," uvedl Kuleba na twitteru.
Scholz vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině
Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Informuje o tom izraelský web The Times of Israel.
"Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost," uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem "hluboký rozhovor" o situaci na Ukrajině. "Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití," řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině "bohužel může výrazně zhoršit", píše agentura DPA.
Bennett také poznamenal, že Izrael sleduje vídeňská jednání o jaderné dohodě s Íránem se znepokojením, a zopakoval, že Izrael nedopustí, aby měl Írán jaderné zbraně. Scholz Bennetta ujistil, že Německo bere izraelské bezpečnostní obavy vážně. Podle kancléře je ve vídeňských jednáních zapotřebí učinit rozhodnutí a nelze to dále odkládat. "Je čas říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení," poznamenal Scholz.
Írán v roce 2015 uzavřel se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, který podle západních obav sleduje i vojenské cíle. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; ujednání následně přestal dodržovat také Teherán. O tom, jak dohodu oživit, se od loňského dubna s přestávkami jedná ve Vídni.
Scholz řekl, že se rozhodl Izrael navštívit navzdory globální krizi, a zdůraznil, že to bylo správné rozhodnutí. Spolu s Bennettem před briefingem navštívil památník obětem holokaustu Jad vašem. "Německo bude vždy pevně stát při Izraeli," uvedl Scholz. O holokaustu řekl: "Z tohoto příběhu vyplývá velmi zvláštní odpovědnost. Odpovědnost vůči Státu Izrael, odpovědnost vždy celosvětově bojovat proti antisemitismu. A naše historie samozřejmě také vede k odpovědnosti za prosazování mírového řádu v Evropě, který vylučuje války".
Bennett památník označil za místo, "jež nám připomíná ránu, která je základem našich vztahů". Vzápětí doplnil, že izraelsko-německé vztahy jsou nyní "silnější než kdy jindy", a ocenil, že si Scholz vybral Izrael jako jednu z prvních zemí, kterou v úřadu kancléře navštívil.
Scholzova plánovaná návštěva palestinských území a Jordánska byla kvůli válce na Ukrajině odřeknuta.
Související
Boris Johnson k Evropě: Trump se vás jen snaží šokovat
Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
Boris Johnson , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , protiruské sankce , Olaf Scholz , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
před 1 hodinou
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
před 1 hodinou
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
před 2 hodinami
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
před 3 hodinami
Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních
před 4 hodinami
Počasí: Česko zasáhnou silné bouřky. První hrozí od půlnoci na čtvrtek
před 4 hodinami
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
před 5 hodinami
Sucho láme rekordy. Existují místa, kde jsou problémy od začátku roku
před 6 hodinami
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
před 7 hodinami
Írán poprvé reagoval na prohlášení Hormuzského průlivu za americké území
před 7 hodinami
Exministr Fedorov chce, aby na Ukrajině proběhly volby
před 9 hodinami
Výhled počasí do poloviny září. Spalující léto už by se vrátit nemělo
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
Armáda se chystá na návrat amerických vrtulníků Venom a Viper do provozu. Stroje byly odstaveny po červencové nehodě, kterou nepřežila jedna armádní příslušnice. Vyšetřování tragédie mezitím pokračuje.
Zdroj: Jan Hrabě