Johnson řekl Zelenskému, že podporuje zavedení dalších sankcí proti Rusku

Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.

Johnson si dnes s ukrajinským lídrem telefonoval. "Premiér řekl prezidentu Zelenskému, že Spojené království dnes mobilizuje členy Valného shromáždění OSN, aby zajistili co nejostřejší odsouzení Ruska při odpoledním zasedání v New Yorku," prohlásil mluvčí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou rovněž jednal o nových sankcích.

Diskutovali o "koordinovaných nových sankcích vůči Rusku za jeho barbarskou agresi proti Ukrajině, jakož i o krocích, které uzavřou veškeré mezery a nedají Rusku žádnou šanci obejít současné i budoucí sankce," uvedl Kuleba na twitteru.

Scholz vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Informuje o tom izraelský web The Times of Israel.

"Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost," uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem "hluboký rozhovor" o situaci na Ukrajině. "Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití," řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině "bohužel může výrazně zhoršit", píše agentura DPA.

Bennett také poznamenal, že Izrael sleduje vídeňská jednání o jaderné dohodě s Íránem se znepokojením, a zopakoval, že Izrael nedopustí, aby měl Írán jaderné zbraně. Scholz Bennetta ujistil, že Německo bere izraelské bezpečnostní obavy vážně. Podle kancléře je ve vídeňských jednáních zapotřebí učinit rozhodnutí a nelze to dále odkládat. "Je čas říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení," poznamenal Scholz.

Írán v roce 2015 uzavřel se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, který podle západních obav sleduje i vojenské cíle. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; ujednání následně přestal dodržovat také Teherán. O tom, jak dohodu oživit, se od loňského dubna s přestávkami jedná ve Vídni.

Scholz řekl, že se rozhodl Izrael navštívit navzdory globální krizi, a zdůraznil, že to bylo správné rozhodnutí. Spolu s Bennettem před briefingem navštívil památník obětem holokaustu Jad vašem. "Německo bude vždy pevně stát při Izraeli," uvedl Scholz. O holokaustu řekl: "Z tohoto příběhu vyplývá velmi zvláštní odpovědnost. Odpovědnost vůči Státu Izrael, odpovědnost vždy celosvětově bojovat proti antisemitismu. A naše historie samozřejmě také vede k odpovědnosti za prosazování mírového řádu v Evropě, který vylučuje války".

Bennett památník označil za místo, "jež nám připomíná ránu, která je základem našich vztahů". Vzápětí doplnil, že izraelsko-německé vztahy jsou nyní "silnější než kdy jindy", a ocenil, že si Scholz vybral Izrael jako jednu z prvních zemí, kterou v úřadu kancléře navštívil.

Scholzova plánovaná návštěva palestinských území a Jordánska byla kvůli válce na Ukrajině odřeknuta.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) protiruské sankce Olaf Scholz válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 3 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

včera

Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla

Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu před Evropským parlamentem vřele přivítal návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření nového statusu přidruženého členství pro Kanadu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy