Johnson řekl Zelenskému, že podporuje zavedení dalších sankcí proti Rusku

Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.

Johnson si dnes s ukrajinským lídrem telefonoval. "Premiér řekl prezidentu Zelenskému, že Spojené království dnes mobilizuje členy Valného shromáždění OSN, aby zajistili co nejostřejší odsouzení Ruska při odpoledním zasedání v New Yorku," prohlásil mluvčí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou rovněž jednal o nových sankcích.

Diskutovali o "koordinovaných nových sankcích vůči Rusku za jeho barbarskou agresi proti Ukrajině, jakož i o krocích, které uzavřou veškeré mezery a nedají Rusku žádnou šanci obejít současné i budoucí sankce," uvedl Kuleba na twitteru.

Scholz vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Informuje o tom izraelský web The Times of Israel.

"Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost," uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem "hluboký rozhovor" o situaci na Ukrajině. "Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití," řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině "bohužel může výrazně zhoršit", píše agentura DPA.

Bennett také poznamenal, že Izrael sleduje vídeňská jednání o jaderné dohodě s Íránem se znepokojením, a zopakoval, že Izrael nedopustí, aby měl Írán jaderné zbraně. Scholz Bennetta ujistil, že Německo bere izraelské bezpečnostní obavy vážně. Podle kancléře je ve vídeňských jednáních zapotřebí učinit rozhodnutí a nelze to dále odkládat. "Je čas říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení," poznamenal Scholz.

Írán v roce 2015 uzavřel se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, který podle západních obav sleduje i vojenské cíle. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; ujednání následně přestal dodržovat také Teherán. O tom, jak dohodu oživit, se od loňského dubna s přestávkami jedná ve Vídni.

Scholz řekl, že se rozhodl Izrael navštívit navzdory globální krizi, a zdůraznil, že to bylo správné rozhodnutí. Spolu s Bennettem před briefingem navštívil památník obětem holokaustu Jad vašem. "Německo bude vždy pevně stát při Izraeli," uvedl Scholz. O holokaustu řekl: "Z tohoto příběhu vyplývá velmi zvláštní odpovědnost. Odpovědnost vůči Státu Izrael, odpovědnost vždy celosvětově bojovat proti antisemitismu. A naše historie samozřejmě také vede k odpovědnosti za prosazování mírového řádu v Evropě, který vylučuje války".

Bennett památník označil za místo, "jež nám připomíná ránu, která je základem našich vztahů". Vzápětí doplnil, že izraelsko-německé vztahy jsou nyní "silnější než kdy jindy", a ocenil, že si Scholz vybral Izrael jako jednu z prvních zemí, kterou v úřadu kancléře navštívil.

Scholzova plánovaná návštěva palestinských území a Jordánska byla kvůli válce na Ukrajině odřeknuta.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) protiruské sankce Olaf Scholz válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy