Komu lze zabrat majetek? Ruský ústavní soud vydal drastické stanovisko

Ústavní soud rozhodoval o stížnostech někdejšího policejního plukovníka Alexandra Zacharčenka, jeho příbuzných a bývalých partnerek, kterým moskevský soud před dvěma lety zabavil majetek za více než devět miliard rublů (3,25 miliardy Kč). A to s jednoduchým zdůvodněním, že legální příjmy Zacharčenka a jeho rodiny by nedovolily nákup takového množství nemovitostí a aut.

Generální prokuratuře sice chyběly přímé důkazy, že peníze na jejich nákup pocházely ze Zacharčenkových nelegálních zdrojů, ústavní soud ale stížnosti zamítl. Usoudil totiž, že konfiskace v tomto případě patří mezi zvláštní právní opatření, které brání korupci a chrání ústavní hodnoty.

Ústavní pořádek jejich použitím podle soudců dovoluje zajistit vyváženost veřejného zájmu v podobě boje proti korupci a soukromých zájmů vlastníka, který není zbaven práva na majetek, pokud u soudu prokáže, že jej získal v souladu se zákonem.

"V příjem státu je od nynějška možné změnit majetek jakéhokoliv člověka, pokud nedokáže legální původ majetku," řekl deníku Zacharčenkův obhájce Alexandr Gorbatěnko.

Ústavní soud podle něj předstihl zákonodárce, kteří teprve zvažují možnost rozšířit působnost zákona na širší okruh lidí než na státní zaměstnance a jejich rodiny. Soudci tak podle advokáta už fakticky učinili.

Konfiskace majetku ve velkých korupčních případech je sice propagandisticky účinná, ale jen vůči veřejnosti. Kámen úrazu tkví v tom, že příslušné normy mohou fungovat v zájmu společnosti pouze v případě, že existují samostatné a nezávislé soudy. Jinak se do soukolí může dostat kdokoliv, varoval advokát Alexej Melnikov.

"U nás (v Rusku) prokuratura už dávno nic nedokazuje, ale jen vyloží své stanovisko a soud souhlasí," řekl listu. Zjednodušená konfiskace majetku třetích osob tak podle advokáta představuje další ránu investiční přitažlivosti Ruska, které k institutu vlastnictví přistupuje výrazně odlišně než civilizovaný svět.