Lukašenko popřel, že by Bělorusko mohlo splynout s Ruskem

"Nikdy jsme se nechystali a nechystáme se stát se částí jakéhokoliv státu, dokonce ani bratrského Ruska," prohlásil Lukašenko před zákonodárci. Bělorusové se nehodlají "vzdát nezávislosti a svrchovanosti", zdůraznil prezident, který je u moci už čtvrt století. Minsk a Moskva podle něj ani nejednají o politických otázkách, například o vytvoření společného parlamentu.

Nezávislý server Tut.by dnes napsal, že chystaná schůzka obou prezidentů a připravované podepsání "cestovních map" k prohloubení integrace budí u veřejnosti "paranoidní" otázky, zda "Odteď naším prezidentem bude Putin?", jakož i praktické dotazy typu "Kde si mám vyměnit doklady na ruské?".

"Ne, nebudeme žít v Rusku, protože si to běloruská vláda, ani běloruská společnost nepřejí. Je daleko snazší připojit si části cizích zemí, které tak či jinak jsou nespokojeny s ústřední vládou, anebo které Rusko přitahuje, jak tomu bylo na Krymu," míní běloruský server. "V Bělorusku nic takového není. Snahy nuceně sjednotit obě země narazí na odpor (...) To celou operaci dělá příliš nákladnou, než aby se ji pokusili uskutečnit," dodal. Sotva se Moskvě podaří Lukašenka přesvědčit, aby se vzdal moci, "ať cukrem, či bičem".

Rusko podporovalo Lukašenka v posledních 25 letech půjčkami a dodávkami levnější ropy a plynu. Od loňska se však tato pomoc začala zmenšovat, což Lukašenka přimělo k obvinění Ruska ze šikanování menšího partnera. Minsk tvrdí, že kvůli změnám v ruské daňové politice přišel o stovky milionů dolarů ročně, a žádá odškodnění. Moskva zase argumentuje, že Bělorusko dotovala miliardami dolarů, připomněla agentura Reuters.

V Rusku se také spekuluje o případné Putinově politické budoucnosti v čele společného státu po roce 2024, kdy mu vyprší stávající mandát hlavy ruského státu. Kreml to ale popírá a také Putin prohlásil, že žádné plány na sjednocení Ruska a Běloruska neexistují.