Mocenské rošády v Rusku. Odborník naznačil, co se děje v pozadí boje o moc

NÁZOR - V lednu letošního roku odstoupil ruský generální prokurátor Jurij Čajka, který funkci vykonával téměř 14 let, připomíná Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London poukazuje, že Čajkův nástupce Ivan Krasnov působil dosud jako zástupce ředitele vyšetřovacího výboru, který je považován za hlavního soupeře ruské prokuratury ve struktuře ruských represivních složek.

Od chvíle, kdy Krasnov usedl do funkce, se snaží vytvořit vlastní tým a nahrazuje klíčové postavy dosazené Čajkou, což vede k rošádám na federální i regionální úrovni, upozorňuje odborník. Dodává, že to může svádět k vnímání ruských bezpečnostních organizací, včetně ministerstva vnitra a tajné služby FSB, jako rivalů, kteří usilují o loajalitu svých pracovníků a brání jejich přesunu do jiných institucí.  

Ve skutečnosti jsou poslední otřesy v ruské prokuratuře právě ukázkou přesunu pracovníků mezi institucemi, a to i na nejvyšší úrovni, deklaruje Noble. Model přirovnává ke sňatkům mezi panovnickými rody ve středověké Evropě, kdy výměna příslušníků urozených rodin - v tomto případě státních organizací - může udržovat či posilovat spojenectví a vytvářet informační kanály, které umožňují rivalům dohlížet na sebe navzájem.

Na výměně představitelů má zájem i Kreml, který tímto udržuje rovnováhu sil mezi různými institucemi, naznačuje expert. Soudí, že dalším faktorem je také nepotismus v ruské prokuratuře.

V rodinném kruhu

"V Rusku může být vynucování práva rodinný byznys, poměrně doslova," pokračuje Noble. Připomíná, že v roce 2019 by syn zástupce generálního prokurátora Jurije Guljagina, Alexandr Guljagin, jmenován prokurátorem ve Voroněžském regionu, když nahradil Nikolaje Šiškina, který se stal zástupcem generálního prokurátora.

V březnu 2019 se přitom Šiškin zúčastnil motorkářského festivalu ve Voroněži organizovaného klubem Železní ptáci, jehož zakládajícím členem je Artjom Čajka, syn Jurije Čajky, nastiňuje odborník. Dodává, že tuto osobu organizace opozičního protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného zařadila v roce 2015 mezi příslušníky klanu Čajků s vazbami na špinavý byznys.

Další zástupce generálního prokurátora jmenovaný v roce 2019, Dmitrij Demešin, má také vazby na Artjoma Čajku, upozorňuje akademik. Vysvětluje, že Demešin zastával v letech 2012-2014 funkci prokurátora v Kalužské oblasti, kde Čajka působil ve velké firmě, kterou během Demešinova mandátu ovládl.

V roce 2014, kdy Demešin přesídlil do Moskvy začal pracovat v úřadu generálního prokurátora pro boj s korupcí, v pozici oblastního prokurátora jej nahradil zmíněný Alexandr Guljagin, který byl nyní přesunut do Voroněže, kde kruh těchto spletitých rodinných vazeb vznikl, dodává Noble.

Medveděv, nebo Sečin?

Na změn ve vysokých patrech ruské prokuratury se dá podle experta podhlížet i jinak. "Zatímco Čajka byl generálním prokurátorem, dva jeho zástupci - Alexandr Gutsan a Nikolaj Vinničenko - byli pasováni za kandidáty na jeho náhradu," uvádí Noble. Podotýká, že oba byli spolužáci někdejšího premiéra Dmitrije Medveděva na právnické fakultě na Leningradské státní univerzitě.

Proti tomu současný generální prokurátor Krasnov má vazby na Ivana Tkačeva, ředitele FSB, a Igora Sečina, ředitele ropného gigantu Rosneft, uvádí odborník. Dodává, že Tkačev předtím vedl 6. oddělení FBS přezdívané "Sečinovy zvláštní síly", navíc kolují zprávy o příbuzenském vztahu manželek obou mužů a jejich společných dovolených.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Medveděv a Sečin jsou přitom známí rivalové, připomíná Noble. Konstatuje, že podle jednoho z vysvětlení jsou tak poslední změny v ruské prokuratuře odrazem toho, že štěstěna koalic spojených s oběma postavami se přesouvá ve prospěch té Sečinovy.

S ohledem na Krasnovovy vazby na Tkačeva je možné tyto personální změny obecněji chápat jako vítězství "siloviků" nad technokraty, stejně jako výrazné posílení vlivu FSB na úřad generálního prokurátora, domnívá se expert.

Bezpečnostní složky a transformace režimu

Načasování otřesů v prokuratuře je podstatné, míní Noble. Podotýká, že odvolání Čajky přišlo jen pár dní poté, co ruský prezident Vladimir Putin přednesl klíčovou řeč v parlamentu, kterou odstartoval proces ústavních změn, a tento vývoj je nutné posuzovat v širším kontextu transformace ruského režimu.

"Udržení kontroly nad elitami v tomto období reforem je pro Putina klíčové," píše odborník. To podle něj vyžaduje zajištění poddajnosti a loajality "siloviků", aby chránili pozici prezidenta a potlačovali odpor, přičemž sesazením Čajky a rozbitím jeho klientelistické sítě Kreml demonstruje, že má stále dlouhé ruce.     

Související

Více souvisejících

Rusko Jurij Čajka Dmitrij Medveděv Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy