Moskva se bojí převratu, nepřátele hledá i v zahraničí. Nenávidím Rusko, říkají bývalí agenti FSB

Podle Sokolova Moskva obětuje nemalé prostředky na hledání nepřátel ze zahraničí. Stojí za tím strach ze státního převratu iniciovaném CIA. „Pokud věří vlastním slovům, tak si opravdu myslí, že chce CIA sestrojit v Rusku revoluci, a že je Navalnyj její agent. Věnují velké množství prostředků na ochranu režimu před takovou revolucí,“ popsal mladý Rus pro americký zpravodajský server CNN.

Řekl, že je FSB posedlá hledáním následníka Alexeje Navalného. Ten vedl ruské opoziční hnutí a pak byl otráven a uvězněn. Sokolovova odhalení vrhají nové světlo na vnitřní chod kremelské tajné bezpečnostní služby. Její praktiky jsou čím dál zřejmější také na základě informací od ruských vojáků, kteří zběhli z bojů na Ukrajině na západ.

CNN uvedla, že se její pracovníci snažili kontaktovat FSB i CIA kvůli jejich vyjádřením. Ruská tajná služba neodpověděla, ta americká odmítla celou věc komentovat. Zpravodajci tedy nemají žádné důkazy o účasti americké administrativy v ruském opozičním hnutí.

Ze studenta špionem

V roce 2016 se tehdy devatenáctiletý Michail snažil zapojit do politického aktivismu a vstoupit do Ruské komunistické strany. Ta je ze strany Kremlu podporována jako opoziční skupina. Vede kampaně například proti problémům, jako je rostoucí jízdné ve veřejné dopravě. Michail ale také vedl jeho vlastní nezávislé protikorupční „vyšetřování“ proti místním funkcionářům. To na studenta zřejmě přitáhlo pozornost.

Upozorňuje, že Rusko roku 2016 a dnešní Rusko jsou dvě naprosto odlišné země. „Tehdy jsem mohl být aktivista a cítit se v bezpečí. Nejsem slepý, vidím problémy, které moje země má, a které mají lidé v ní. Vidím také, jak žijí Evropané. Byl jsem motivovaný udělat mou zemi lepší,“ vzpomíná Michail.

Zatímco se věnoval aktivismu, tak se snažil vyhnout povinné vojenské službě. Díky tomu ho kontaktovala FSB. „Zavolali si mě k armádnímu náborářovi. Tam na mě čekal důstojník FSB. Řekl mi, že mě po nějaký čas sledovali a dal mi na výběr. Buď budu souhlasit se spoluprací, nebo mě dají na dva roky do vězení,“ řekl. Bál se, že ho ve vězení budou zneužívat, tak přijal dohodu.

Vedl přehledy o financích Navalného

V roce 2017 začal Sokolov svou dobrovolnou činnost u Navalného protikorupční kampaně. Do roku 2021 se vyšplhal po žebříku nahoru a byl jedním ze zaměstnanců jeho organizace. Díky tomu mohl s FSB sdílet klíčové informace. Občas se mu zdálo, že zájmy FSB jsou v souladu s jeho zájmy. „Na regionální úrovni má FSB o boj proti korupci skutečný zájem. V národním měřítku se však zajímali o to, kdo financuje Navalného kampaň. Měli teorii o tom, že mu pomáhá CIA. Neviděl jsem ale žádný důkaz o podpoře ze strany CIA,“ vysvětlil pro CNN. Sám Navalnyj kategoricky odmítal jakékoli napojení na americké tajné služby.

Kreml následně zesílil represe proti domácím disidentům. „Pracovníci FSB mě vyslali do Gruzie. Měl jsem infiltrovat komunitu Rusů, kteří před represemi utíkali,“ přiznal Sokolov. Zopakoval, že FSB bylo extrémně znepokojeno možným verbováním Rusů ze strany CIA. „Mysleli si, že gruzínské bezpečnostní služby z pověření CIA rekrutují členy opozice k boji proti ruskému režimu,“ dodal. Za více než pět let ale nenašel žádné důkazy o takovém dění.

Svou práci u FSB popsal jako „masivní zátěž“. „Nikdy jsem nevěřil tomu, že činnost FSB je správná,“ uvedl mladík. I přesto se těchto misí účastnil více než pět let.

Válka vše změnila

Vsevolod Osipov je další z aktivistů donucený ke spolupráci a plnění požadavků FSB. Původně byl členem Libertariánské strany Ruska. Právě tam ho tajná služba kontaktovala. Překvapilo ho to, protože si myslel, že je tato strana příliš malá a nevýznamná na to, aby vůbec u FSB vzbudila pozornost.

Loni v květnu ho však policie zadržela ve spojitosti s jeho účastí na protestu proti uvěznění Navalného. Tehdy také devatenáctiletý Osipov souhlasil se špehováním ruských skupin i jednotlivců, kteří stáli proti režimu prezidenta Putina. Měl na výběr ze stejných možností jako Sokolov – buď vězení, nebo spolupráce.

Vsevolod popsal, že měl na starost různé úkoly. „Měl jsem se setkávat s různými lidmi a dobře se seznámit. Například šlo o lídra Libertariánské strany Yaroslava Conwaye, nebo hlavního koordinátora Nadace Svobodného Ruska v Gruzii Antona Mikhalchuka,“ vyjmenoval pro CNN. FSB měla podle něj zájem především o informace spojující tyto organizace se západními tajnými službami.

Stejně jako Sokolov ho FBS vyslala do Gruzie, kde měl monitorovat názory ruské komunity především na válku na Ukrajině a jak státní i nestátní organizace pomáhají ukrajinským válečným uprchlíkům. „Ve chvíli, kdy začala válka, po mně chtěli znát obecné názory komunity ohledně invaze na Ukrajinu. Také je zajímalo, jestli tyto komunity spolupracují se západními bezpečnostními službami nebo jestli někdo dostává finance ze zahraničí,“ doplnil Osipov.

Největší strach mají z potenciálního nebezpečí pro Kreml nebo Putina. „Ruské tajné služby jsou si moc dobře vědomy ruské historie. Velká skupina lidí se schází v zahraničí, svobodně mezi sebou mluví, spolupracují, pomáhají ukrajinským uprchlíkům. V podstatě vytvářejí takové malé Rusko v zahraničí. A to není pod kontrolou FSB. Teď se boji, že se historie zopakuje,“ řekl Osipov. V roce 1917 Lenin přišel do Moskvy ze zahraničí a odstartoval socialistickou revoluci. FSB má hrůzu ze stejného scénáře.

„Bojí se, že bude režim během války postižen. Chci se dostat domů. Nejde o to, že bych nenáviděl svou zemi. Nenávidím její vládu,“ posteskl si mladý Rus. Doplnil, že nyní mluví, aby se pokusil napravit některé své křivdy a možná nabídl ochranu své matce, která je stále v Rusku.

Například pro Michaila Sokolova byla ruská invaze na Ukrajinu šokem. Donutila ho otočit se k FSB zády. „Nenávidím Rusko, jaké je teď. Nenávidím všechno, co je teď s Ruskem spojené. Hlavně skutečnost, že začali válku proti našemu bratrskému národu. Mému bratrskému národu,“ uzavřel Sokolov.