NATO by dle Stoltenberga o rozšíření mohlo rozhodnout až po summitu v Madridu

Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters. Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že jeho země bojuje proti terorismu, z jehož podpory Ankara Finsko a Švédsko obviňuje.

Stoltenberga dnes v Helsinkách přijal finský prezident Niinistö, v jehož letní rezidenci za účasti generálního tajemníka začala jednání o finské bezpečnostní politice.

Švédsko a Finsko si podaly přihlášku do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou na konci února nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Se vstupem nových zemí musejí aktuální členové souhlasit jednomyslně. Řada zemí NATO včetně Česka slíbila obou severoevropským zemím podporu při rozhovorech o přijetí.

Proti rozšíření se ale postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle kterého Finsko a Švédsko podporují skupiny, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK). Ankara žádá, aby švédské a finské úřady zastavily financování těchto organizací na svém území a aby zrušily omezení vývozu zbraní do Turecka.

Stoltenberg dnes řekl, že turecké námitky jsou legitimní a je nutné je brát vážně. Podle něj je Turecko zemí NATO, která zažila na svém území největší počet teroristických útoků. "Když klíčový spojenec jako Turecko vyjádří obavy ohledně terorismu, tak musíme zasednout k jednání a vážně je probrat," uvedl Stoltenberg.

"Finsko odsuzuje jakoukoliv formu terorismu a bojuje proti němu," uvedl finský prezident Niinistö. Řekl, že Helsinky berou velmi vážně obavy Turecka a povedou s ním dále "konstruktivní dialog". Finský prezident dodal, že úřady sledují a potírají aktivity teroristických skupin ve Finsku i v zahraničí.

Podle médií se diplomaté budou snažit najít řešení ohledně rozšíření NATO do summitu Severoatlantické aliance, který se uskuteční 29. a 30. června v Madridu. Stoltenberg dnes ale zdůraznil, že summit nikdy nebyl brán jako konečný termín pro schválení žádostí o členství. "Myslím, že máme stále ambici jednat tak, aby se rozhodnutí příliš neprotáhlo," dodal Stoltenberg.

O rozšíření aliance bude Stoltenberg v pondělí jednat také ve Švédsku. V Helsinkách uvedl, že obě země dlouhodobě patří k nejbližším partnerům NATO.

Armády Švédska a NATO cvičí na ostrově Gotland v Baltském moři

Strategický švédský ostrov Gotland v Baltském moři je již týden dějištěm námořního cvičení Baltops, kterého se každoročně kromě států NATO účastní také armády Švédska a Finska. Letošní manévry se konají v době zvýšeného napětí, které v Evropě vyvolala ruská invaze na Ukrajinu.

Švédsko v roce 2005 Gotland demilitarizovalo, zhruba deset let poté ale Švédové na ostrov stálou posádku vrátili. Rozhodnutí tehdy zdůvodnili změnami bezpečnostní situace v Evropě po ruské anexi Krymu a rostoucím tlakem Ruska na pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Nyní švédská armáda společně s americkými vojáky v rámci manévrů Baltops nacvičuje nejen, jak ostrov s 58.000 obyvateli bránit vůči nepříteli, ale také, jak ho dobýt zpět v případě, že by se dostal pod kontrolu zahraničního agresora, píše agentura AP. Příslušníci americké námořní pěchoty mimo jiné vyzkoušeli přistání obojživelných vozidel a seskoky parašutistů.

Do cvičení, které je plánováno na 5. až 17. června, se zapojí na 7000 vojáků a 45 lodí ze 14 států NATO, Švédska a Finska. Obě tradičně neutrální severské země se Severoatlantickou aliancí dlouhodobě spolupracují a nedávno požádaly o plnohodnotné členství.

Ostrov Gotland leží v jižní části Baltského moře a v minulosti byl svědkem zahraničních invazí. Naposledy ho v roce 1808 krátce okupovaly ruské síly. Po skončení studené války Švédsko vnímalo riziko ruského vpádu jako velmi vzdálené, a tak své ozbrojené síly zaměřovalo spíš na zahraniční mírové mise než na obranu vlastního území. V roce 2005 byla vojenská posádka na Gotlandu zrušena.

Ruská anexe ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014 vedla k přehodnocení situace a nyní je na Gotlandu trvale rozmístěno kolem 400 švédských vojáků. V souvislosti s válkou na Ukrajině je přitom plánováno další posílení posádky. Řada obyvatel Gotlandu nicméně podle agentury AP nevěří, že by Švédsko bylo schopno ostrov v případě napadení samo ubránit.

Manévry Baltops zahájil minulý víkend ve Stockholmu šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. Zdůraznil přitom, že je důležité pro členské státy NATO "dát najevo solidaritu s Finskem a Švédskem".

Členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci by postavilo Rusko do složité vojenské situace, Baltské moře by tak bylo obklopeno samými státy NATO kromě ruské enklávy Kaliningrad a ruského města Petrohrad a okolí, uvádí agentura AP.

Strategický význam ostrova Gotland, který je oblíbenou prázdninovou destinací Švédů, se často dává do souvislosti s pobaltskými státy Litvou, Lotyšskem a Estonskem, které si po ruském vpádu na Ukrajinu dělají velké obavy. Gotland se nachází asi 100 kilometrů od pevninského Švédska a 160 kilometrů od lotyšského pobřeží.

"Ten, kdo ostrov ovládá, může výrazně usnadnit zásobování pobaltských států, nebo ho naopak výrazně zkomplikovat," řekl AP Mikael Norrby z univerzity ve švédské Uppsale.

Současně s cvičením NATO zahájila své manévry i ruská baltská flotila. Podle ní jde o dlouho plánovanou akci, jejíž náplní má být mimo jiné nácvik sledování a ničení nepřátelských ponorek.