Německá vláda změnila názor a rozhodla se poskytnout Ukrajině zbraně na pomoc v boji proti ruské agresi.
"Ruská invaze na Ukrajinu znamená zlom. Ohrožuje to celé naše poválečné uspořádání,“ uvedl Scholz. "V této situaci je naší povinností udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli Ukrajině bránit se proti invazní armádě (ruského prezidenta) Vladimira Putina," dodal kancléř.
Podle agentury DPA německá vláda rovněž dala svolení k předání Estonsku několika houfnic s ráží 122 milimetrů, které zbyly po východoněmecké armádě. Houfnice byly vyrobeny v 50. letech v tehdejším Sovětském svazu a byly jimi vyzbrojeny některé armády zemí východního bloku, včetně zaniklé Německé demokratické republiky (NDR) nebo Ukrajiny.
Televize Sky News dopoledne napsala, že už 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Británie, souhlasilo s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika.
Pomoc spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.
Britská televizní stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale nebylo jasné, které to jsou.
Česká ministryně obrany Jana Černochová na svém twitterovém účtu dnes oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun.
Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů Kč) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů Kč), napsala slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12.000 kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů Kč).
Agentura Reuters informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. "Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované," řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.
Nizozemsko dnes oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger určených k protivzdušné obraně a 50 protitankových zbraní se 400 raketami, informoval Reuters. Tím Nizozemsko doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min.
Premiér Fiala vítá rozhodnutí Německa poskytnout Ukrajině zbraně
Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal rozhodnutí německé vlády poskytnout Ukrajině zbraně proti ruské agresi. "Německo se tak připojuje k České republice a dalším evropským zemím, které pomohou dodávkou vojenského materiálu Ukrajincům bojovat proti ruské agresi," oznámil český premiér na twitteru. Fiala rovněž očekává, že se Německo také přikloní k vyloučení Ruska z mezibankovního platebního systému SWIFT.
"Očekáváme z Berlína pozitivní rozhodnutí o vyloučení Ruska ze systému SWIFT. Není na co čekat," uvedl dnes také premiér Fiala.
Německo se dnes podle Reuters vyslovilo pro cílené a funkční omezení přístupu Ruska ke globálnímu mezibankovnímu platebnímu systému SWIFT. Dosud tento krok nepodporovalo. "Urychleně pracujeme na tom, jak omezit vedlejší škody vyplývající z oddělení od SWIFT tak, aby to mělo dopad na ty správné lidi. Potřebujeme cílené a funkční omezení SWIFT," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck.
SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je nadnárodní společnost se sídlem v Belgii. Zajišťuje platební styk mezi zahraničními bankami, její službu využívá zhruba 11.000 bank a finančních společností z 200 zemí, ve světě nemá odpovídající alternativu.
Související
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
válka na Ukrajině , Německo , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý