Ničeho nelituji, řekl Navalnyj rok po svém návratu do Ruska a zatčení

Přední ruský opoziční politik Alexej Navalnyj dnes prohlásil, že ničeho nelituje. Učinil tak přesně rok po svém návratu do vlasti, po němž následovalo jeho uvěznění a tvrdý zásah úřadů proti opozici. Informovala o tom agentura AFP.

Policie Navalného zatkla na moskevském letišti poté, co se známý kritik Kremlu vrátil z Německa, kde se léčil z otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.

"Nepovedlo se mi udělat jako svobodnému člověku ani jeden krok po své zemi, zatkli mě ještě před hraniční kontrolou," píše Navalnyj ve svém příspěvku zveřejněném na sociálních sítích. "Hrdina jedné z mých oblíbených knih - Vzkříšení od Lva Tolstého - říká: 'Ano, jediným místem, kde se v současné době sluší být čestnému člověku v Rusku, je vězení'," dodal.

Navalnyj dále napsal, že v Rusku žije mnoho čestných lidí, ale úřadům podle něj nenahánějí strach ti poctiví, nýbrž lidé, kteří se nebojí anebo strach překonávají. I těch je podle něj v zemi mnoho. Právě tyto lidi se opozičník podle svých slov snažil přetáhnout na svou stranu.

Z vězení dále vzkázal, že svých kroků nelituje. "A poté, co jsem si odseděl ve vězení první rok, chci všem říci přesně to, co jsem křičel na shromážděné u soudu, když mě vedli k policejnímu vozu: Ničeho se nebojte," napsal opozičník a dodal: "Toto je naše země a druhou nemáme".

Pětačtyřicetiletý opoziční předák se předloni několik měsíců zotavoval v Německu z otravy, kterou podle západních laboratoří způsobila bojová látka ze skupiny novičok. Navalnyj obvinil Kreml, ten nařčení odmítl a zpochybnil i otravu. Policie opozičníka po návratu do vlasti zatkla a nyní si odpykává zhruba 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Navalnyj označil své věznění za politicky motivované. Ve zemi loni vypukly kvůli jeho věznění rozsáhlé protesty, proti nimž úřady tvrdě zasáhly.

Následoval zásah proti fondům a štábům spojených s Navalným, které soud loni v červnu označil za extremistické a zakázal je. Úřady přitom loni vyvíjely tlak i na další nevládní organizace, média či jednotlivce, kteří jsou kritičtí vůči Kremlu. Minulý týden se na oficiálním ruském seznamu teroristů a extremistů ocitli dva blízcí spolupracovníci vězněného opozičníka - Leonid Volkov a Ivan Ždanov.

Otrava a odsouzení Navalného vyvolaly vlnu mezinárodní kritiky a nové západní sankce proti Moskvě. Evropský parlament loni udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení právě Navalnému. Evropská unie dnes znovu vyzvala Moskvu k jeho okamžitému propuštění. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury Reuters rovněž odsoudil pronásledování opozičníka a jeho spolupracovníků a to, co nazval soustavnou dezinformační kampaní proti Navalnému a jeho kolegům v ruských státních médiích.

Související

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

Více souvisejících

Alexej Navalnyj Rusko

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy