Obyvatelé Ruska by měli vědět, co se na Ukrajině děje, říká expert

Uplatnění principu kolektivní viny na základě etnicity je nepřijatelné, velká část Rusů však nese politickou odpovědnost za podporu agresivní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků. V rozhovoru to řekl historik a filozof Petr Hlaváček z badatelské skupiny Collegium Europaeum.

Akademie věd ČR (AV) rozhovor poskytla médiím. Podle Hlaváčka by také měli Evropané obyvatele Ruska "bombardovat" slovy a informacemi, aby měli zprávy o tom, co se děje.

Současné dění v Rusku Hlaváček popsal jako vyvrcholení procesu, kde se spojily ruský šovinismus a ruský imperialismus se sovětskou nostalgií, kterou prezentuje právě Putin. "Jsem ve spojení i se svobodomyslnými Rusy, třeba s profesorem (Andrejem) Zubovem. V Rusku jsou v ulicích tisíce lidí, statisíce lidí podepisují petice, jenže Rusko má 140 milionů obyvatel a dvě třetiny lidí jsou závislí na sledování státní televize. Takže tu situaci je třeba vidět i z té druhé perspektivy," řekl historik.

Hlaváček také uvedl, že Rusko se naplno vrátilo na dráhu svého "imperiálního orbitu" v agresivní formě. "Ukrajina je jeho obětí, no a i ruská elita a velká část ruské společnosti za to nesou určitý druh odpovědnosti," podotkl badatel.

Zároveň však zdůraznil, že aplikace kolektivní viny v etnickém slova smyslu je něco nepřijatelného. "Na druhou stranu hovořím o tom, (...) že nelze ani obráceně aplikovat nějakou automatickou kolektivní nevinu. Tady nám vlastně může být ku pomoci minimálně Karl Jaspers, který velmi výrazně přispěl k německé reflexi nacionálního socialismu po druhé světové válce," upozornil Hlaváček.

"Takže jestli Jaspers hovoří o vině kriminální, politické, morální a metafyzické, tak i v těchto aspektech bychom ji mohli aplikovat i na Ruskou federaci. Tu kriminální vinu rozhodně nese Vladimir Putin a jeho okolí. Jsou to, dovolím si to tak říci, váleční zločinci. A to nikoliv od války na Ukrajině, ale vzpomeňme si na druhou válku v Čečensku, na napadení Gruzie a tak dále, řekl Hlaváček.

"Ovšem je tady i ta politická odpovědnost. Velká část Rusů tleskala Putinově agresivní politice, tleskala anexi Krymu. A teď je i na nich, je to velký úkol pro ně, nejen pro intelektuály, aby tváří v tvář té hrůze, kterou Putin rozpoutal a která se dotýká i jich samotných, provedli nějakou sebereflexi," zdůraznil historik.

"Když bych chtěl být trochu patetický, tak bych vyzval nás Evropany, abychom slovy a informacemi bombardovali Ruskou federaci. Aby tam lidé měli co nejvíce zpráv, co se skutečně děje, protože ve státní ruské televizi se lže. Já ji totiž sleduji. (...) Je to katastrofa, jaká propaganda se tam servíruje (...) To nemohlo zůstat bez následků," zdůraznil Hlaváček s tím, že je nicméně část jazykově vybavených Rusů, kteří sledují i zahraniční média.

Související

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy