Ruští vojáci nepolevují v ostřelování ukrajinských měst včetně Kyjeva. Starosta metropole Vitalij Kličko od dnešního večera do čtvrtečního rána vyhlásil zákaz vycházení. Za této situace do Kyjeva dorazili český premiér Petr Fiala a jeho kolegové z Polska a Slovinska, kteří metropoli navštívili jako první zahraniční šéfové vlád od zahájení ruské invaze. Ukrajinští a ruští vyjednavači obnovili další kolo rozhovorů. Podle poradce ukrajinského prezidenta jsou rozhovory s Ruskem obtížné, nicméně existuje prostor pro kompromis. Jednání mají pokračovat ve středu.
Stručný přehled úterních událostí:
"Tady, ve válkou rozedraném Kyjevě, se píší dějiny. Tady svoboda svádí souboj se světem tyranie. Tady se hraje o budoucnost nás všech. Evropská unie podporuje Ukrajinu, která se může spolehnout na pomoc svých přátel - toto poselství jsme s sebou dnes přivezli do Kyjeva," napsal polský premiér Mateusz Morawiecki na twitteru po příjezdu do ukrajinské metropole. Středoevropští státníci se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu Ukrajině čelící ruské invazi. Spolu s Fialou a Morawieckým se na cestu vydal i jejich slovinský kolega Janez Janša a doprovází je také polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
Premiéři se v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Fiala už dříve uvedl, že cesta do Kyjeva je zorganizována po konzultacích s předsedou Evropské rady a šéfkou Evropské komise. Podle něj je o ní informováno mezinárodní společenství včetně OSN. Na neohlášenou návštěvu do Kyjeva dnes zamířil také šéf litevské diplomacie, který se setkal se svým ukrajinským protějškem.
Válka na Ukrajině zuří už dvacátý den a před ruskou agresí za tu dobu uprchly tři miliony lidí, informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a také úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Dětský fond OSN (UNICEF) dnes uvedl, že nejméně polovinu všech utečenců z Ukrajiny tvoří děti.
Situace je nadále kritická v Mariupolu na jihu Ukrajiny, kde chybí potraviny, voda i léky. Z obléhaného města dnes mohlo odjet humanitárním koridorem asi 2000 osobních aut, stejné množství na odjezd čeká, uvedla místní radnice. V pondělí se ve 160 vozech evakuovalo 300 civilistů. Od začátku ruské invaze v přístavním městě přišlo o život více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady.
Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si podle předběžných informací vyžádalo deset životů, uvádějí ukrajinské úřady. Nejméně čtyři mrtvé si vyžádalo noční ostřelování Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videopřenosu v kanadském parlamentu dnes řekl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo již 97 dětí. Válka si vyžádala také životy dalších novinářů. Podle televize Fox News tam zahynul kameraman, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva, zahynula i jeho místní spolupracovnice. Už před tím podle Kyjeva zemřeli tři novináři.
Rusko od začátku invaze přišlo o více než 13.500 vojáků, 404 tanků a skoro 100 vrtulníků, uvádí ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo, že ruské jednotky plně ovládly Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny. Údaje znepřátelených stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes sdělil, že aliance od začátku ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšila počet příslušníků svých sil rychlého nasazení, kterých je zejména ve východních zemích aliance na 40.000. USA podle Stoltenberga výrazně zvýšily počet svých vojáků v Evropě, jichž je nyní na 100.000. Posílají také raketové systémy Patriot do Polska, zatímco Německo a Nizozemsko je umisťují na Slovensko. V pohotovosti jsou letecké a námořní síly NATO. Slovenský parlament schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti členských států, včetně ČR.
Příští čtvrtek se sejdou v Bruselu na mimořádném summitu prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance, budou jednat o pomoci Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Nejmenovaný vysoce postavený činitel EU médiím potvrdil, že americký prezident Joe Biden dorazí také na unijní summit plánovaný na tentýž den.
Zelenskyj v on-line proslovu před zástupci severoevropské vojenské spolupráce Joint Expeditionary Force řekl, že si je vědom toho, že jeho země se nestane členem NATO. Podle něj už bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika "otevřených dveří" se Ukrajiny netýká.
Evropská unie mezitím uvedla do praxe čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Postihy proti této zemi rozšířila také Británie, Kanada či Japonsko. Moskva naopak zavedla odvetné sankce proti americkému prezidentovi Bidenovi, šéfovi diplomacie USA, ministrovi obrany a dalším představitelům americké administrativy. Kromě toho ruské ministerstvo zahraničí na twitteru oznámilo, že zakazuje vstup na své území kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, ministryně zahraničí a ministryně obrany a dalším.
Rusko také formálně oznámilo Radě Evropy, že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Agentura Reuters napsala, že Moskva tento krok učinila ve snaze zabránit tomu, aby byla země z RE vyloučena.
Ruský soud mezitím udělil pokutu 30.000 rublů (přes 6000 korun) novinářce Marině Ovsjannikovové, která v pondělí v živém vysílání ruské televize protestovala proti válce na Ukrajině. Podle médií trest dostala za "organizování nepovolené hromadné akce" v souvislosti s videem, které natočila před protestem v televizi. Ovsjannikovová u soudu prohlásila, že je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu - závažnějšímu obvinění.
Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Ministr financí Serhij Marčenko při v rozhovoru pro časopis Forbes řekl, že hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu (HDP), podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů (více než 11 bilionů Kč).
V Oděské oblasti na jihu Ukrajiny byli dnes ráno při ruském ostřelování ze vzduchu a moře zraněni dva lidé. Námořní dělostřelectvo střílelo také odpoledne. Dohromady bylo vypáleno 90 granátů, informovala dnes agentura Unian s odvoláním na místní úřady.
Ze satelitních snímků je patrné, že k Oděse se blíží větší množství patrně ruských válečných a výsadkových lodí. Panují proto obavy, že by nynější ruská agrese vůči Ukrajině mohla zasáhnout i milionové přístavní město.
On-line přenos:
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák