33. den války: Na Ukrajině se bojová situace v posledních hodinách zásadně nezměnila

Třiatřicátý den války na Ukrajině žádné zásadní změny na bitevním poli nepřinesl. Ukrajina oznámila, že se jí podařilo dobýt město Irpiň nedaleko Kyjeva, Rusko naopak hlásí úspěch v oblasti obléhaného Mariupolu, z něhož dnes znovu nebylo možné evakuovat civilisty. Velké změny se podle obou stran nedají čekat ani od jednání, k němuž se diplomaté sjíždějí do Istanbulu. Napadenou Ukrajinu už podle OSN opustilo 3,9 milionů lidí.

Stručný přehled pondělních událostí:

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že situace na bojišti je pod kontrolou a výrazně se nezměnila. Podobně vývoj hodnotí i britská vojenská rozvědka. Kyjev aktualizoval ztráty ruské armády, která podle něj od začátku invaze přišla o zhruba 17.000 vojáků, 586 tanků a 123 letounů. Moskva tvrdí, že za posledních 24 hodin na Ukrajině zasáhla 41 vojenských cílů. Podobné údaje ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Z měst, v nichž se po celé zemi bojuje, se dnes nepodařilo domluvit žádné humanitární koridory pro evakuaci. Ta je podle Kyjeva nadále potřebná zejména v Mariupolu na jihovýchodě země, kde ve velmi těžkých podmínkách zůstává na 160.000 obyvatel. Kolem 5000 jich už podle místních úřadů zemřelo. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož země jako nezodpovědný kritizuje mimo jiné postup ruských jednotek v okolí okupované jaderné elektrárny Černobyl, o živor přišli i někteří ukrajinští starostové unesení ruskými okupanty.

Navzdory tomu, že se Rusko na Ukrajině podle mnoha pozorovatelů dopouští válečných zločinů, dal Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři najevo ochotu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i o ústupcích. Zelenskyj je podle svých slov ochoten diskutovat například o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk a také stažení ruských sil z částí země, které zabraly po začátku invaze 24. února.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se o víkendu snažil zabránit publikaci interview se Zelenským v ruských médiích. Kreml uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná teprve, až budou jasná řešení klíčových otázek.

List The Times napsal, že na rusko-ukrajinském vyjednávání se podílí i ruský miliardář Roman Abramovič. Právě u něj a nejméně u dvou dalších lidí zapojených do jednání se podle listu The Wall Street Journal objevily příznaky možné otravy. Investigativní skupina Bellingcat hovoří o symptomech odpovídajících "otravě chemickou zbraní".

Z Ukrajiny už uprchly téměř čtyři miliony lidí, z toho 3,5 milionu do zemí Evropské unie. V unii se proto mluví o solidárním rozdělení běženců mezi členské země, které by ale na rozdíl od dřívějších kvót mělo být dobrovolné. Polsko, Litva a Ukrajina spojily své síly s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci, aby společně vyšetřily válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině.

Německo, kam stejně jako do Česka přišlo už kolem 300.000 Ukrajinců, kvůli válce uvažuje o nákupu protiraketového deštníku. Uvedl to kancléř Olaf Scholz, podle něhož státy EU a NATO musí být natolik silné, aby se nemohly stát terčem útoku. Scholz také řekl, že NATO neusiluje o změnu režimu v Rusku. Reagoval tak na sobotní vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, že Putin nemůže zůstat u moci. Sám Biden v neděli řekl, že těmito slovy nevyzýval ke změně režimu v Rusku.

Z Polska odcestovalo 45 ruských diplomatů, které se Varšava rozhodla vyhostit. Pět ruských diplomatů vyhostí také Severní Makedonie. Slovinsko opět zprovoznilo své velvyslanectví v Kyjevě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že vztahy Ruska s Čínou jsou nejsilnější v historii.

Po dalším varování ruského dozorového úřadu pro média se jedno z posledních nezávislých ruských médií - list Novaja gazeta - rozhodlo přerušit svou práci, a to až do ukončení "speciální operace", jak Moskva válce na Ukrajině říká.

Turečtí potápěči zneškodnili námořní minu, která připlula k tureckému černomořskému pobřeží nedaleko bulharských hranic. Další námořní minu zachytilo Rumunsko. Hackeři ze skupiny Anonymous na twitteru oznámili, že se nabourali do serverů ruské státní televizní a rozhlasové společnosti VGTRK. Nizozemský pivovar Heineken se rozhodl ukončit podnikání v Rusku.

On-line přenos:

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 2 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 2 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 5 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy