Nové návrhy a sliby přineslo dnes jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se konala v Istanbulu ve 34. den ruského útoku na Ukrajinu. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk.
Stručný přehled úterních událostí:
Ruské ministerstvo obrany zase po rozhovorech uvedlo, že Moskva výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ve druhém jmenovaném městě podle jeho starosty Rusové zabili asi 400 lidí, další mrtvé dnes hlásili z ukrajinského přístavu Mykolajiv.
Ukrajinská i ruská strana před dnešními rozhovory v Turecku tlumili očekávání a i západní činitelé varovali, že brzké ukončení konfliktu se nerýsuje. Obě strany nakonec neoznámily žádné dohody ohledně klidu zbraní nebo budoucnosti okupovaných částí Ukrajiny, Kyjev nicméně po schůzce prezentoval dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které ohledně dohody s Ruskem veřejně předložil, napsala agentura Reuters
Ukrajinská delegace oznámila, že Kyjev je připraven přistoupit na vojenskou neutralitu. V praxi by to znamenalo, že na ukrajinském území nebudou cizí vojenské základny nebo že Ukrajina nebude vstupovat do "vojensko-politických aliancí" jako je NATO.
Takový vývoj Ukrajinci podmiňují splněním několika bodů. Jednak je to ukončení bojů na Ukrajině, které si zřejmě za necelých pět týdnů vyžádaly tisíce mrtvých na obou stranách. Dále je to vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů. Bezpečnost Ukrajiny by takto podle představ její vlády mohly garantovat Spojené státy, Británie, Turecko či Izrael. Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu. Jakoukoli dohodu s Moskvou by zároveň museli schválit Ukrajinci v referendu.
Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij označil dnešní jednání za konstruktivní a uvedl, že ukrajinské návrhy nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zároveň oznámil, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Fomin to prezentoval jako součást snahy zlepšit atmosféru kolem mírových jednání, ruským jednotkám se nicméně v těchto oblastech v posledních dnech nedařilo posilovat své pozice a ukrajinská strana naopak hlásila úspěchy.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině "osvobození" Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Ukrajinský generální štáb uvedl, že obránci v oblasti za 24 hodin odrazili sedm útoků ruských vojsk a zničili mimo jiné 12 tanků.
Rusko v únoru válku rozpoutalo právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, útočit však začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o "demilitarizaci a denacifikaci" země. Postup ruských jednotek se následně za tvrdého odporu Ukrajinců na některých místech zadrhl. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda dosud přišla o 17.200 vojáků, 597 tanků, 127 letadel či 129 vrtulníků.
Rusové i dnes pokračovali v ostřelování ukrajinských měst. Nejméně sedm mrtvých a 22 raněných si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal zásah sídla oblastní správy v jižním městě Mykolajiv. Záběry z místa ukazovaly velký otvor uprostřed devítipodlažní budovy.
Starosta severoukrajinského Černihivu Vladyslav Atrošenko oznámil, že ruské ostřelování ve městě od počátku invaze zabilo přes 350 lidí. "Ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400," řekl.
Prezident Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů je situace v zemi napjatá. Řekl, že ukrajinské síly dokázaly vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Zelenskyj zároveň znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku a zmínil se o možnosti uvalit v Evropské unii embargo na dodávky ruské ropy. Ukrajinský prezident později prostřednictvím twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval i za významnou humanitární a bezpečnostní asistenci.
Diplomatické snahy kolem války na Ukrajině dnes pokračují i rozhovory několika předních lídrů. Americký prezident Joe Biden se spojil s protějšky z Francie, Německa, Itálie a Británie, francouzský prezident Emmanuel Macron měl následně naplánovaný telefonát s ruským prezidentem Putinem.
Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Prezident USA Joe Biden krátce předtím řekl, že se ještě se uvidí, zda Rusko skutečně některá svoje vojska stáhne, jak řeklo po dnešních rozhovorech s ukrajinskými zástupci. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že ruská prohlášení ohledně stažení vojsk by mohla být pokusem Moskvy "klamat lidi a odvést pozornost".
On-line přenos:
Související
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Monstrum páté kategorie. U Mexika se vlivem El Niño zformoval jeden z nejsilnějších hurikánů v historii
před 1 hodinou
Slibná předpověď počasí. Babí léto nebude krátké, tvrdí meteorologové
před 7 hodinami
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
V hypotetických srpnových volbách do Poslanecké sněmovny by s přehledem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí STAN, kterému vyjádřilo podporu 12 procent dotázaných. Třetí příčku obsadila ODS s 11 procenty, následovaná hnutím SPD se devíti procenty a Piráty se 7,5 procenta hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu výzkumné agentury Median.
Zdroj: Libor Novák