34. den války: Ukrajina odráží ruské útoky v Donbasu, Moskva hovoří o omezení ofenzívy

Nové návrhy a sliby přineslo dnes jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se konala v Istanbulu ve 34. den ruského útoku na Ukrajinu. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk.

Stručný přehled úterních událostí:

Ruské ministerstvo obrany zase po rozhovorech uvedlo, že Moskva výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ve druhém jmenovaném městě podle jeho starosty Rusové zabili asi 400 lidí, další mrtvé dnes hlásili z ukrajinského přístavu Mykolajiv.

Ukrajinská i ruská strana před dnešními rozhovory v Turecku tlumili očekávání a i západní činitelé varovali, že brzké ukončení konfliktu se nerýsuje. Obě strany nakonec neoznámily žádné dohody ohledně klidu zbraní nebo budoucnosti okupovaných částí Ukrajiny, Kyjev nicméně po schůzce prezentoval dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které ohledně dohody s Ruskem veřejně předložil, napsala agentura Reuters

Ukrajinská delegace oznámila, že Kyjev je připraven přistoupit na vojenskou neutralitu. V praxi by to znamenalo, že na ukrajinském území nebudou cizí vojenské základny nebo že Ukrajina nebude vstupovat do "vojensko-politických aliancí" jako je NATO.

Takový vývoj Ukrajinci podmiňují splněním několika bodů. Jednak je to ukončení bojů na Ukrajině, které si zřejmě za necelých pět týdnů vyžádaly tisíce mrtvých na obou stranách. Dále je to vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů. Bezpečnost Ukrajiny by takto podle představ její vlády mohly garantovat Spojené státy, Británie, Turecko či Izrael. Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu. Jakoukoli dohodu s Moskvou by zároveň museli schválit Ukrajinci v referendu.

Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij označil dnešní jednání za konstruktivní a uvedl, že ukrajinské návrhy nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zároveň oznámil, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Fomin to prezentoval jako součást snahy zlepšit atmosféru kolem mírových jednání, ruským jednotkám se nicméně v těchto oblastech v posledních dnech nedařilo posilovat své pozice a ukrajinská strana naopak hlásila úspěchy.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině "osvobození" Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Ukrajinský generální štáb uvedl, že obránci v oblasti za 24 hodin odrazili sedm útoků ruských vojsk a zničili mimo jiné 12 tanků.

Rusko v únoru válku rozpoutalo právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, útočit však začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o "demilitarizaci a denacifikaci" země. Postup ruských jednotek se následně za tvrdého odporu Ukrajinců na některých místech zadrhl. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda dosud přišla o 17.200 vojáků, 597 tanků, 127 letadel či 129 vrtulníků.

Rusové i dnes pokračovali v ostřelování ukrajinských měst. Nejméně sedm mrtvých a 22 raněných si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal zásah sídla oblastní správy v jižním městě Mykolajiv. Záběry z místa ukazovaly velký otvor uprostřed devítipodlažní budovy.

Starosta severoukrajinského Černihivu Vladyslav Atrošenko oznámil, že ruské ostřelování ve městě od počátku invaze zabilo přes 350 lidí. "Ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400," řekl.

Prezident Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů je situace v zemi napjatá. Řekl, že ukrajinské síly dokázaly vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Zelenskyj zároveň znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku a zmínil se o možnosti uvalit v Evropské unii embargo na dodávky ruské ropy. Ukrajinský prezident později prostřednictvím twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval i za významnou humanitární a bezpečnostní asistenci.

Diplomatické snahy kolem války na Ukrajině dnes pokračují i rozhovory několika předních lídrů. Americký prezident Joe Biden se spojil s protějšky z Francie, Německa, Itálie a Británie, francouzský prezident Emmanuel Macron měl následně naplánovaný telefonát s ruským prezidentem Putinem.

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Prezident USA Joe Biden krátce předtím řekl, že se ještě se uvidí, zda Rusko skutečně některá svoje vojska stáhne, jak řeklo po dnešních rozhovorech s ukrajinskými zástupci. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že ruská prohlášení ohledně stažení vojsk by mohla být pokusem Moskvy "klamat lidi a odvést pozornost".

On-line přenos:

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy