34. den války: Ukrajina odráží ruské útoky v Donbasu, Moskva hovoří o omezení ofenzívy

Nové návrhy a sliby přineslo dnes jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se konala v Istanbulu ve 34. den ruského útoku na Ukrajinu. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk.

Stručný přehled úterních událostí:

Ruské ministerstvo obrany zase po rozhovorech uvedlo, že Moskva výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ve druhém jmenovaném městě podle jeho starosty Rusové zabili asi 400 lidí, další mrtvé dnes hlásili z ukrajinského přístavu Mykolajiv.

Ukrajinská i ruská strana před dnešními rozhovory v Turecku tlumili očekávání a i západní činitelé varovali, že brzké ukončení konfliktu se nerýsuje. Obě strany nakonec neoznámily žádné dohody ohledně klidu zbraní nebo budoucnosti okupovaných částí Ukrajiny, Kyjev nicméně po schůzce prezentoval dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které ohledně dohody s Ruskem veřejně předložil, napsala agentura Reuters

Ukrajinská delegace oznámila, že Kyjev je připraven přistoupit na vojenskou neutralitu. V praxi by to znamenalo, že na ukrajinském území nebudou cizí vojenské základny nebo že Ukrajina nebude vstupovat do "vojensko-politických aliancí" jako je NATO.

Takový vývoj Ukrajinci podmiňují splněním několika bodů. Jednak je to ukončení bojů na Ukrajině, které si zřejmě za necelých pět týdnů vyžádaly tisíce mrtvých na obou stranách. Dále je to vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů. Bezpečnost Ukrajiny by takto podle představ její vlády mohly garantovat Spojené státy, Británie, Turecko či Izrael. Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu. Jakoukoli dohodu s Moskvou by zároveň museli schválit Ukrajinci v referendu.

Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij označil dnešní jednání za konstruktivní a uvedl, že ukrajinské návrhy nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zároveň oznámil, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Fomin to prezentoval jako součást snahy zlepšit atmosféru kolem mírových jednání, ruským jednotkám se nicméně v těchto oblastech v posledních dnech nedařilo posilovat své pozice a ukrajinská strana naopak hlásila úspěchy.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině "osvobození" Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Ukrajinský generální štáb uvedl, že obránci v oblasti za 24 hodin odrazili sedm útoků ruských vojsk a zničili mimo jiné 12 tanků.

Rusko v únoru válku rozpoutalo právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, útočit však začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o "demilitarizaci a denacifikaci" země. Postup ruských jednotek se následně za tvrdého odporu Ukrajinců na některých místech zadrhl. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda dosud přišla o 17.200 vojáků, 597 tanků, 127 letadel či 129 vrtulníků.

Rusové i dnes pokračovali v ostřelování ukrajinských měst. Nejméně sedm mrtvých a 22 raněných si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal zásah sídla oblastní správy v jižním městě Mykolajiv. Záběry z místa ukazovaly velký otvor uprostřed devítipodlažní budovy.

Starosta severoukrajinského Černihivu Vladyslav Atrošenko oznámil, že ruské ostřelování ve městě od počátku invaze zabilo přes 350 lidí. "Ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400," řekl.

Prezident Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů je situace v zemi napjatá. Řekl, že ukrajinské síly dokázaly vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Zelenskyj zároveň znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku a zmínil se o možnosti uvalit v Evropské unii embargo na dodávky ruské ropy. Ukrajinský prezident později prostřednictvím twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval i za významnou humanitární a bezpečnostní asistenci.

Diplomatické snahy kolem války na Ukrajině dnes pokračují i rozhovory několika předních lídrů. Americký prezident Joe Biden se spojil s protějšky z Francie, Německa, Itálie a Británie, francouzský prezident Emmanuel Macron měl následně naplánovaný telefonát s ruským prezidentem Putinem.

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Prezident USA Joe Biden krátce předtím řekl, že se ještě se uvidí, zda Rusko skutečně některá svoje vojska stáhne, jak řeklo po dnešních rozhovorech s ukrajinskými zástupci. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že ruská prohlášení ohledně stažení vojsk by mohla být pokusem Moskvy "klamat lidi a odvést pozornost".

On-line přenos:

Související

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze

Policie si v týdnu převzala další osobu, která je podezřelá v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Jde o člověka, jehož dříve zadrželi policisté na sousedním Slovensku. Bližší podrobnosti nejsou známé. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy