35. den války: Rusko tvrdí, že stahuje část jednotek, východ Ukrajiny čelí silnému bombardování

Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom, oznámil na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko ale vítá, že Ukrajina své požadavky vedoucí k vyřešení konfliktu konkrétně písemně zformulovala, napsala agentura TASS. V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z ruskou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků.

Stručný přehled středečních událostí:

V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla dnes agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

Počet hlášených obětí úterního ruského raketového útoku na sídlo regionální správy v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv stoupl z 12 na 15, uvedla agentura Unian. Starosta Mykolajivu uvedl, že ve městě od začátku ruské invaze zemřelo už asi 80 civilistů a dalších přibližně 450 jich utrpělo zranění.

Rusko od vpádu na Ukrajinu před 35 dny přišlo o 17.300 vojáků, 605 tanků a 1723 dalších obrněných vozidel, 305 děl, 96 raketometů, 54 kusů protileteckých zbraní, 81 dronů, 131 letadel a 131 vrtulníků a čtyři vypouštěcí zařízení taktických raket, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov naopak podle agentury TASS dnes ohlásil, že ruské síly od začátku "speciální operace na Ukrajině" zničily 124 ukrajinských letadel, 321 dronů, 184 raketometů a 1752 tanků a dalších obrněnců.

Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija v rozhovoru s deníkem RBK-Ukrajina zopakoval podmínku, že jakákoliv dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nebude možná, dokud Rusko neopustí veškeré území Ukrajiny, které zabralo po 23. únoru.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo vojska z Ukrajiny. Při rozpravě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě také Rusko varovala, že útoky, které nerozlišují cíle, mohou být válečnými zločiny.

Rusko má dál v plánu dobýt či zablokovat ukrajinské hlavní město Kyjev a také Černihiv na severu země, uvedl podle agentury Unian mluvčí ukrajinského ministerstva obrany. Hromadné stahování ruských sil z Kyjevské a Černihivské oblasti podle něj ministerstvo nezaznamenalo. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury RIA Novosti sdělilo, že ruská vojska se u obou jmenovaných ukrajinských měst přeskupují, aby mohlo být završeno "osvobození" Donbasu na východě Ukrajiny.

Americký prezident Joe Biden v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Zelenskyj Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609.000 lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.

Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin řekl německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl. Podle agentury TASS se Scholz s Putinem dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Putin podle TASS jednal o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim.

Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Oznámil to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Ruskem kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval EU ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.

EU připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. EU chce v rámci nových opatření také ztížit možnost obcházet dosavadní sankce a zaměřit se na země, které to Rusku umožňují.

Odchod ruských vojáků z areálu Záporožské a Černobylské jaderné elektrárny by měl být tématem jednání na různých úrovních a také během rozhovorů ruské a ukrajinské delegace. Podle agentury Unian to dnes sdělil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi na setkání se zaměstnanci Jihoukrajinské jaderné elektrárny. Situaci, kdy ruská vojska obsadila jaderné elektrárny, označil za neobvyklou a kritickou.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy