60. den války: Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou rakety Iskander

Ukrajina dál odráží ruské útoky v Donbasu na východě země a dílčí územní zisky ruských sil jsou vykoupeny značnými ztrátami, který způsobuje silný odpor, hlásí britská rozvědka. Rusko neustává v ostřelováni a bombardování, a to i v Mariupolu, kde ukrajinská strana opět navrhla příměří k evakuaci civilistů a vojáků. Tu požaduje i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či Mezinárodní výbor Červeného kříže. Dřívější podobné návrhy a výzvy Rusko dosud nevyslyšelo.

Stručný přehled nedělních událostí:

Ruské síly rozmístily v Belgorodské oblasti odpalovací zařízení raket Iskander 60 kilometrů od hranic s Ukrajinou, přeskupují a posilují raketová vojska a dělostřelectvo, které mají podpořit ruskou ofenzívu. Nepřítel také pokračuje v raketových útocích a bombardování vojenské i civilní infrastruktury, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti v 60. den války. Pokračuje částečné obklíčení Charkova, v Donbasu ruské síly ostřelují z děl, minometů a raketometů pozice ukrajinských jednotek podél celé linie, bojuje se u měst Zarične, Rubižne a Popasna. Pokračuje také bombardování ukrajinských jednotek, obklíčených v ocelárnách Azovstal v Mariupolu.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se pokouší o osvobození pracovníků své pozorovací mise, zadržených pod záminkou vyzvědačství v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny. V Kyjevě jsou dnes očekáváni američtí ministři zahraničí a obrany Antony Blinken a Lloyd Austin, Spojené státy ale tuto návštěvu dosud oficiálně nepotvrdily.

"Špatná morálka a omezený čas na obnovu sil, přezbrojení a přeskupení jednotek, nasazených do předchozích ofenziv, pravděpodobně snižují efektivitu ruských sil v bojích," uvedlo v pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany, odvolávající se na poznatky rozvědky.

Rusko od začátku invaze před 60 dny přišlo o 21.800 vojáků, 873 tanků a a 2238 obrněných vozidel, jakož i 179 letadel a 154 vrtulníků, odhadl ukrajinský generální štáb.

Vedení ruské armády odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války, míní analytici washingtonského ústavu pro válečná studia (ISW). Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu. "Je možné, že Rusové některé z problémů řeší nebo že se je snaží řešit, a brzy spustí ofenzívu v nové, lépe koordinované podobě, ovšem zůstává to nepravděpodobné," tvrdí.

V Mariupolu ruské síly neustávají v ostřelování a bombardování oceláren Azovstal, představující poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V krytech pod ocelárnami se skývají i stovky žen a dětí. Přestože ruský prezident Vladimir Putin dal před kamerami rozkaz ministrovi obrany další útoky na průmyslový areál odvolat a spokojit se s obklíčením zbytků ukrajinských sil, na ocelárny podle zástupce velitele pluku Azov Svjatoslava Palomara dopadají ruské bomby každé tři minuty, nepřátelská pěchota se pokouší vzít ukrajinské pozice ztečí a Ukrajinci se brání z posledních sil.

"Rusko by se mělo zamyslet nad zbytky své pověsti. K tomu jsou zapotřeí třimariupolské kroky: (vyhlásit) velikonoční příměří v Mariupolu, (zorganizovat) humanitární koridory pro civilní obyvatelstvo a (uspořádat) kolo zvláštních rozovorů pro výměnu/stažení vojáků," napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který je jedním z ukrajinských vyjednávačů.

Rusko tvrdí, že na civilisty a civilní cíle neútočí. Ale místní úřady v Dněpropetrovské oblasti hlásí jednoho mrtvého a deset zničených objektů v důsledku tří raketových úderů během noci na dnešek. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj ohlásil další dva raněné poté, co si ruské dělostřeleckém ostřelování východoukrajinských měst v předchozích dnech vyžádalo nejméně osm mrtvých.

Během nynější války s Ruskem bylo zabito nejméně 213 dětí, dalších 389 dětí bylo zraněno, uvádí ukrajinská generální prokuratura. V sobotu při ostřelováni Oděsy ruskými raketami a střelami přišla o život matka s tříměsíčním kojencem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve novinářům řekl, že s americkými ministry v Kyjevě bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup USA v tomto směru zlepšuje, byl by ale raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě "ještě těžší a důraznější zbraně".

Evropská komisařka Věra Jourová čeká, že Evropská unie v následujícím týdnu přijme šestý balík sankcí proti Rusku. Vedle uvalení sankcí na největší ruský bankovní dům Sberbank diskutují členské státy o embargu na dovoz energií. Podle Jourové jsou debaty živější u omezení dovozu ropy, na nichž jsou některé země velmi závislé. Stejně jako slovenský premiér Eduard Heger a český ministr financí Zbyněk Stanjura Jourová v dnešní debatě zdůraznila, že nejdůležitější je udržení jednotného postupu Evropy vůči Rusku.

Turecko uzavřelo svůj vzdušný prostor ruským vojenským a civilním letounům, které přepravovaly ruské vojáky do Sýrie. Podle turecké státní televize TRT to sdělil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu. Ministr neupřesnil, zda cílem tohoto kroku je zabránit možnému převozu syrských bojovníků na Ukrajinu.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.
Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina Rakety Iskander-M (ruské raktey)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

Zdroj: David Holub

Další zprávy