Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje. Kyjev i dnes zažije těžkou noc

Ukrajina dnes čtvrtý den vzdorovala ruské agresi, její síly na řadě míst čelily mohutným útokům. Moskva poprvé přiznala ztráty, které však neupřesnila, ale tvrdila, že jsou nesrovnatelně menší než ztráty na ukrajinské straně. Ruský prezident Vladimir Putin vystupňoval napětí uvedením jaderných sil do vysokého stupně bojové pohotovosti, na což mimo jiné kriticky reagovali šéf NATO Jens Stoltenberg a velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Čekají se zprávy o jednání představitelů Ukrajiny a Ruska na ukrajinsko-běloruské hranici.

Stručné shrnutí nedělních událostí:

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov přiznal mrtvé, zraněné i zajaté ruské vojáky, počty ale nesdělil. Jsou však podle něj "mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů", čímž měl na mysli ukrajinské obránce.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků.

Informace obou stran o situaci na bojištích ovšem není možné nezávisle ověřit.

Konašenkov obvinil ukrajinské síly, že poblíž letiště v Hostomelu začaly "masově" používat zakázanou munici s fosforem. Podle ukrajinských médiích panují obavy, že by se Moskva tímto obviněním mohla snažit zastřít vlastní použití této munice.

Kyjev se podle starosty Vitalije Klička dál úspěšně brání invazi a ve městě nejsou žádné ruské jednotky. Připustil jen, že ukrajinské síly likvidují ruské sabotéry a diverzanty. Večer nicméně upozornil, že kvůli obklíčení metropole není možná evakuace civilistů a hrozí humanitární katastrofa.

Bez ruských jednotek je dál druhé největší ukrajinské město Charkov. Tamní úřady sdělily, že ruská vojenská kolona, která ráno pronikla do ulic, byla zlikvidována a město opět kontrolují ukrajinské síly.

Podle Moskvy ruská armáda obklíčila města Cherson na jihu Ukrajiny a Brďansk. Britské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ruské síly narážejí na silný odpor Ukrajinců, potýkají se s logistickými problémy a nepostupují tak, jak plánovaly.

Ukrajinská média informovala, že při ruském náletu během dobývání letiště Hostomel byl zničen největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Zprávu posléze potvrdil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Stále se čeká na setkání ukrajinských a ruských vyjednávačů, o jehož dojednání informovala kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uskutečnit by se podle ní mělo bez předběžných podmínek na ukrajinsko-běloruské hranici u řeky Pripjať. Zelenskyj dal najevo, že od této schůzky moc neočekává, nicméně "stojí to za to zkusit". Prezident předtím odmítl jednání v běloruském Gomelu s poukazem na to, že z běloruského území Rusové útočí na Ukrajinu.

Zelenskyj dnes vyzval svět, aby Rusko zbavil hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN, a pozval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která pomůže v boji proti ruské agresi. Řekl rovněž, že Ukrajina podala u Mezinárodního soudního dvora v Haagu na Rusko kvůli invazi žalobu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Takové opatření už učinila řada států, včetně Česka. Dnes se k nim přidaly například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, země Beneluxu a Kanada.

Šéfka EK rovněž uvedla, že v rámci nově schvalovaného balíku opatření kvůli ruské invazi bude EU společně financovat dodávky zbraní Ukrajině. Nové sankce se podle ní zaměří i na běloruský režim, který umožňuje ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území.

Česká republika dnes odeslala zbraně na pomoc Ukrajině. Vlak ráno odjel přes hranice do Polska, uvedla armáda. Další zbraně na Ukrajinu posílají také Spojené státy, Německo či Nizozemsko.

V řadě zemí se dnes konaly protiválečné protesty. Jen v Berlíně se podle odhadů sešlo několik stovek tisíc lidí. Demonstrace se také konala v Praze na Václavském náměstí, kam jich přišlo vyjádřit podporu Ukrajině asi 70.000.

Protesty byly hlášeny i z desítek měst po celém Rusku. Podle údajů serveru OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy v Rusku, bylo dnes do 21:00 SEČ registrováno minimálně 2656 lidí zadržených při demonstracích v 51 městech. Od 24. února, kdy ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájila invazi na Ukrajinu, bylo doposud zatčeno přes 5800 protestujících.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová informovala, že do zemí EU již z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo na 300.000 uprchlíků. Upozornila přitom, že blok se musí připravit na miliony lidí prchajících před válkou.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

28. března 2026 16:39

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

28. března 2026 15:21

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

28. března 2026 13:59

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

28. března 2026 12:44

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy