Válka na Ukrajině pokračuje. Rusové chtějí jednat o příměří, ale útočí na města

Zástupci Ruska a Ukrajiny budou za pokračujících bojů ve čtvrtek jednat mimo jiné prý také o možnostech příměří. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že Moskva jednání s Ukrajinou nepodmiňuje kapitulací, ačkoliv dosud požadovala, aby Ukrajinci složili zbraně. Relativizoval rovněž otázku "demilitarizace" Ukrajiny, kterou Kreml dříve uváděl jako důvod pro vpád do sousední země.

Stručné shrnutí středečních událostí:

Ruský postup na Ukrajině podle expertů nejde zcela podle plánů Moskvy, panují obavy z eskalace násilností. V ukrajinských městech dál zní sirény i výbuchy a rostou tak počty civilních obětí.

Rusko dnes poprvé vyčíslilo ztráty ve svých řadách, ukrajinské úřady však uvádí řádově vyšší údaje o úmrtích ruských vojáků. Podle Kyjeva zemřelo v konfliktu přes 2000 civilistů, OSN potvrdilo smrt 227 obyvatel země.

Rusko podle Lavrova trvá na demilitarizaci Ukrajiny, přičemž je podle něj třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny. Moskva už podle něj rovněž nebude požadovat kapitulaci, ale navrhuje prý dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům země, řekl Lavrov v rozhovoru se stanicí Al-Džazíra. Moskva původně rozhovory podmiňovala požadavkem, aby ukrajinská strana nejprve složila zbraně.

Rusko dnes připustilo, že od začátku bojů na Ukrajině zemřelo téměř 500 jeho vojáků a bezmála 1600 jich utrpělo zranění. Vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč nedlouho po oznámení Moskvy prohlásil, že od začátku bojů zemřelo už 7000 ruských vojáků a další stovky upadly do zajetí. Vysoký činitel Pentagonu varoval, že k prohlášením Moskvy o ruských ztrátách je nutné přistupovat s "výjimečným skepticismem". Údaje o mrtvých a zraněných vojácích nelze nezávisle ověřit z jiných zdrojů.

Arestovyč dnes uvedl, že se Ukrajině podařilo zastavit pohyb ruských vojsk ve směru na Černihiv a Sumy. Na severozápadě Kyjeva ruské jednotky nadále soustřeďují síly k další ofenzivě proti metropoli, podle USA Rusko stále intenzivněji město ostřeluje raketami a dělostřelectvem. Stále však stojí vojenský konvoj dlouhý desítky kilometrů, který na město míří ze severu. Důvodem jsou nejspíš přetrvávající problémy s logistikou.

Pokračujícímu ostřelování čelí druhé nejlidnatější město Charkov, podle gubernátora Charkovské oblasti tam zemřelo za 24 hodin nejméně 21 lidí. Ruské jednotky pokračují v útoku na strategická přístavní města Cherson a Mariupol. Cherson prohlásila dnes za dobytý ruská armáda, ukrajinské úřady to však záhy popřely a řekly, že je pouze Rusy obklíčen. Starosta města pak večer naznačil, že padlo do rukou ruských sil, informaci však rovněž nelze ověřit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes svolal na 10. a 11. března evropské státníky k jednání o "nové etapě" evropské obrany. Francie se podle něj vzhledem k agresi Moskvy musí odpoutat od energetické závislosti na Rusku a více investovat do vlastní energetiky a obrany.

Rusko se kvůli svým činům ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci a čelí stupňujícím se sankcím, které na něj uvalují především západní státy. Mimořádná schůze Valného shromáždění OSN dnes velkou většinou přijala rezoluci ostře odsuzující jednání Moskvy a vyzvala ji k okamžitému ukončení bojů a stažení vojsk.

Spojené státy oznámily dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko, jejichž terčem jsou subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. Na Bělorusko kvůli jeho roli v invazi uvalí postihy také EU, dotknou se 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo rovněž 22 tamních armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu. V posledních dnech panují obavy, že se běloruské jednotky brzy přidají k ruské invazi. Vláda ČR dnes rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

USA plánují podle agentury Reuters v příštích dnech zpřísnit sankce na ruské oligarchy, prezident Joe Biden dnes rovněž nevyloučil, že by postihy mohly začít mířit i na ruský energetický sektor. Tomu se dosud sankce vyhýbaly kvůli obavám z dalšího nárůstu cen energií.

Na Ukrajinu podle tamních úřadů míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Bojovat tam chtějí také někteří Češi, kteří tak ale nyní mohou učinit legálně pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky.

On-line přenos:

Související

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy