Válka na Ukrajině pokračuje, první jednání k příměří nevedlo

Stručné shrnutí pondělních událostí:

Představitelé Ruska a Ukrajiny, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí své země do EU, spolu dnes poprvé od začátku války jednali. Brzké ukončení konfliktu se ale nepředpokládá.

Boje pokračovaly pátým dnem na mnoha místech Ukrajiny. Při jednom z dosud nejtragičtějších momentů války v Charkově podle ukrajinských představitelů zahynulo 11 lidí a desítky dalších utrpěly zranění po ostřelování ruskými vojáky. První odhady přitom hovořily o desítkách obětí a stovkách zraněných. Město Ochtyrka s asi 50.000 obyvateli na severovýchodě Ukrajiny zase Rusko podle Kyjeva opakovaně bombardovalo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.

Moskva znovu útočila na Kyjev, k němuž se blíží několik desítek kilometrů dlouhá kolona ruské armády. V ukrajinském hlavním městě dnes ráno po 36 hodinách skončil zákaz vycházení. Otevřely se obchody a omezeně funguje i hromadná doprava.

Od čtvrtka, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, zemřelo podle Kyjeva nejméně 352 civilistů, včetně 14 dětí, a 2040 lidí utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva přišlo o zhruba 5300 vojáků, 191 tanků, 29 letounů a 29 vrtulníků. Moskva údaje o vlastních ztrátách nezveřejňuje a tvrdí, že ovládla nebe nad celou Ukrajinou, zasáhla 1114 vojenských objektů a zničila 314 tanků a dalších obrněnců.

Ruský prezident Vladimir Putin, který o víkendu oznámil, že nařídil zvýšit bojovou pohotovost jednotek se strategickými raketami a bombardéry, označil Západ za říši lží. Londýn si ale nemyslí, že by se Putin skutečně chystal použít jaderné zbraně; spíše prý chce odvést pozornost od nedostatečného postupu ruské armády na Ukrajině. Představitel Pengatonu agentuře Reuters sdělil, že USA zatím v souvislosti s Putinovým prohlášením nezaregistrovaly žádné větší pohyby ruských zbraní či sil.

Ruská a ukrajinská delegace dnes jednaly na ukrajinsko-běloruských hranicích. První schůzka vyjednávačů bojujících stran od začátku ruské invaze trvala podle médií zhruba šest hodin. Oba týmy se pak dohodly na dalším kole rozhovorů a zamířily do svých metropolí ke konzultacím.

#Kharkov under continuous shelling of enemy multiple launch rocket systems pic.twitter.com/FNbuPpFYlN

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval v telefonickém rozhovoru prezidenta Putina k zastavení ofenzivy. Šéf Kremlu podle TASS dal najevo ochotu jednat, ale trvá na "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny, na její neutralitě a na uznání anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.

Severoatlantická aliance i EU přislíbily Ukrajině další zbraně a vojenské vybavení. Unijní ministři obrany odsouhlasili, že EU bude financovat dodávky mimo jiné protitankových střel a dalších obranných zbraní, stejně jako paliva do tanků či letadel. EU také Ukrajině zpřístupní satelitní informace o pohybech ruských jednotek.

"Historické" rozhodnutí učinilo podle premiérky Sanny Marinové neutrální Finsko, které dodá Kyjevu pušky, munici i pancéřové pěsti.

Lotyšsko zemi stejně jako předtím Dánsko podpořilo i tím, že svým občanům povolilo bojovat v ukrajinských řadách proti ruské armádě. K podobné možnosti se příznivě staví i český prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Ke vstupu dobrovolníků do nově vzniklé cizinecké legie vyzval ukrajinský prezident Zelenskyj, podle Kyjeva se do ní přihlásily již tisíce lidí.

Zelenskyj věří, že Západ jeho zemi pomůže i okamžitým přijetím do EU, o něž požádal podle nové speciální procedury. Členství Ukrajiny v unii podpořil český premiér Petr Fiala. Prezidenti osmi unijních zemí, včetně ČR, vyzvali k okamžitému udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina patří do EU a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.

On-line přenos: