Rozdíl mezi finančními potřebami humanitárních misí a aktivit OSN a skutečně vybranými prostředky na jejich podporu nebyl nikdy tak vysoký. Dnes to uvedl mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Jens Laerke. Na zajištění humanitárních aktivit OSN chybí zhruba 33 miliard dolarů (783 miliard korun). Finanční náročnost humanitárních misí vzrostla mimo jiné také proto, že se ve světě zvýšil počet lidí, kteří potřebují pomoc.
"Potřeby nebyly nikdy také rozsáhlé s rekordním počtem 303 milionů lidí, kteří ve světě žijí v krizových situacích," uvedl mluvčí OCHA Laerke. Z příspěvků OSN financuje mise, které řeší například následky sucha v Africe či válečných konfliktů v Afghánistánu, Sýrii nebo Jemenu.
OSN potřebuje na zajištění svých humanitárních misí a aktivit zhruba 49 miliard dolarů (1,16 bilionu korun), na příspěvcích zatím získala zhruba 15 miliard dolarů (356 miliard korun). Rozdíl je podle mluvčího "největší, který byl kdy zaznamenán". Současně i objem přislíbených prostředků je nejvyšší za existence organizace.
"Nikdy dříve humanitární pracovníci nečelili takové úrovni potřeb, a to v prostředí, které je čím dál nebezpečnější," uvedl Laerke. Podle organizace Humanitarian Outcomes, kterou OSN cituje, vloni zemřelo při útocích 140 pracovníků, což byl nejvyšší počet od roku 2013. Letos čelilo útokům 168 humanitárních pracovníků a zemřelo při nich 44 lidí.
Související
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák