Rozdíl mezi finančními potřebami humanitárních misí a aktivit OSN a skutečně vybranými prostředky na jejich podporu nebyl nikdy tak vysoký. Dnes to uvedl mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Jens Laerke. Na zajištění humanitárních aktivit OSN chybí zhruba 33 miliard dolarů (783 miliard korun). Finanční náročnost humanitárních misí vzrostla mimo jiné také proto, že se ve světě zvýšil počet lidí, kteří potřebují pomoc.
"Potřeby nebyly nikdy také rozsáhlé s rekordním počtem 303 milionů lidí, kteří ve světě žijí v krizových situacích," uvedl mluvčí OCHA Laerke. Z příspěvků OSN financuje mise, které řeší například následky sucha v Africe či válečných konfliktů v Afghánistánu, Sýrii nebo Jemenu.
OSN potřebuje na zajištění svých humanitárních misí a aktivit zhruba 49 miliard dolarů (1,16 bilionu korun), na příspěvcích zatím získala zhruba 15 miliard dolarů (356 miliard korun). Rozdíl je podle mluvčího "největší, který byl kdy zaznamenán". Současně i objem přislíbených prostředků je nejvyšší za existence organizace.
"Nikdy dříve humanitární pracovníci nečelili takové úrovni potřeb, a to v prostředí, které je čím dál nebezpečnější," uvedl Laerke. Podle organizace Humanitarian Outcomes, kterou OSN cituje, vloni zemřelo při útocích 140 pracovníků, což byl nejvyšší počet od roku 2013. Letos čelilo útokům 168 humanitárních pracovníků a zemřelo při nich 44 lidí.
Související
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
před 1 hodinou
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
před 1 hodinou
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
před 2 hodinami
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
před 3 hodinami
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
před 4 hodinami
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
před 4 hodinami
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
před 5 hodinami
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
před 6 hodinami
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
před 7 hodinami
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
před 8 hodinami
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
před 8 hodinami
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
před 9 hodinami
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
před 10 hodinami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
před 11 hodinami
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
před 11 hodinami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 12 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 13 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 14 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Zdroj: Libor Novák