Kyjev a jeho spojenci dnes na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu 24. února. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky.
Dnešního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden po hlasování Valného shromáždění OSN vystřídala v radě Rusko.
"V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života," uvedla na úvod jednání náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovová. "Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí - seznam ruských zločinů je nekonečný," řekla ve videopřenosu.
Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl a OSN tyto případy prověřuje.
"Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující," řekla a dodala, že dosud má informace o 300 případech. Důkazy ale podle ní budou přibývat.
"Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni," řekla Bacheletová.
Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, hlasovalo 47 členských států rady o rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Rezoluce byla podle očekávání přijata, když pro ni hlasovalo 33 členů rady, Čína a Eritrea byly proti a 12 zemí se zdrželo.
Rezoluce podle agentury AFP požaduje po mezinárodní komisi OSN k Ukrajině, aby zahájila vyšetřování vážných porušení lidských práv v Kyjevské, Černihivské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu tohoto roku. K odpovědnosti mají být hnány osoby odpovědné za tyto zločiny.
Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Dnes šlo o první zasedání věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v nejvyšším orgánu mezinárodní organizace pro lidská práva. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo.
Zasedání se po čase opět jako plnohodnotný člen zúčastnila i Česká republika - Valné shromáždění OSN ji do Rady OSN pro lidská práva zvolilo v úterý. Česko bylo členem Rady pro lidská práva už na jejím úplném začátku, v letech 2006 až 2007. Znovu pak bylo členem v letech 2011-2014 a také v období 2019-2021.
Související
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
válka na Ukrajině , OSN , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák