Kyjev a jeho spojenci dnes na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu 24. února. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky.
Dnešního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden po hlasování Valného shromáždění OSN vystřídala v radě Rusko.
"V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života," uvedla na úvod jednání náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovová. "Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí - seznam ruských zločinů je nekonečný," řekla ve videopřenosu.
Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl a OSN tyto případy prověřuje.
"Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující," řekla a dodala, že dosud má informace o 300 případech. Důkazy ale podle ní budou přibývat.
"Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni," řekla Bacheletová.
Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, hlasovalo 47 členských států rady o rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Rezoluce byla podle očekávání přijata, když pro ni hlasovalo 33 členů rady, Čína a Eritrea byly proti a 12 zemí se zdrželo.
Rezoluce podle agentury AFP požaduje po mezinárodní komisi OSN k Ukrajině, aby zahájila vyšetřování vážných porušení lidských práv v Kyjevské, Černihivské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu tohoto roku. K odpovědnosti mají být hnány osoby odpovědné za tyto zločiny.
Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Dnes šlo o první zasedání věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v nejvyšším orgánu mezinárodní organizace pro lidská práva. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo.
Zasedání se po čase opět jako plnohodnotný člen zúčastnila i Česká republika - Valné shromáždění OSN ji do Rady OSN pro lidská práva zvolilo v úterý. Česko bylo členem Rady pro lidská práva už na jejím úplném začátku, v letech 2006 až 2007. Znovu pak bylo členem v letech 2011-2014 a také v období 2019-2021.
Související
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
před 2 hodinami
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 3 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 4 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 5 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 7 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 9 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 10 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 11 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.
Zdroj: Libor Novák