Po Gruzii a Ukrajině má Putin nový cíl? Z Washingtonu znějí obavy

V hledáčku je Bělorusko

Putin využíval ekonomický nátlak, organizoval volební podvody, stupňoval propagandistické kampaně a kybernetickou válku a v případě Gruzie a Ukrajiny se dokonce uchýlil k vojenské invazi, rekapituluje prestižní deník. Dodává, že přesto ruský prezident získal je zlomek nových území, a to za cenu nepřátelení si zemí, které bývaly blízkými přáteli Ruska.  

"Přesto se Putin nedal odradit," pokračuje editorial. Ruského prezidenta obviňuje, že zahájil nový pokus podřídit si Bělorusko, zemi s deseti miliony obyvatel nacházející se mezi Ruskem, Pobaltím a Polskem.

Putinovým cílem je přinutit běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k realizaci dvacet let staré dohody, která by sloučila obě země a z Běloruska v praxi učinila ruskou provincii, tvrdí americký server. Podotýká, že Lukašenko se ale staví na odpor a říká, že nechce být posledním běloruským prezidentem.

Ačkoliv Lukašenko není pro Západ atraktivním partnerem, jeho snaha zachránit nezávislost Běloruska si zaslouží podporu, deklaruje Washington Post. Upozorňuje, že Lukašenko a Západ mají dlouho historii a vychytralý autoritář se vyhýbá Putinovým požadavkům na omezení běloruské suverenity i západnímu tlaku na liberalizaci svého režimu tím, že mezi Ruskem a Západem střídavě manévruje.  

V průběhu doby Lukašenko promeškal určité příležitosti, jako například v letech 2006 a 2010, kdy slíbil uspořádat férové prezidentské volby, ale nakonec je zmanipuloval a následné protesty brutálně potlačil, připomíná renomovaný deník. Doplňuje, že díky tomu čelí Bělorusko americkým a evropským sankcím a Spojené státy nemají v zemi od roku 2008 velvyslance.

Lukašenkova volba  

"To se může nyní změnit díky Putinovu poslednímu tlaku," píše vlivný server. Vysvětluje, že ruský prezident přerušil dodávky dotovaných paliv, na kterých běloruská ekonomika silně závisí, a souběžně požaduje implementaci dlouho hibernované smlouvy o unii obou zemí.

Minulý pátek Putin znovu odmítl Lukašenkovy výzvy k obnovení dotovaných cen za ropu a plyn, upozorňuje washingtonský deník. Zdůrazňuje, že pokud Putin neustoupí, běloruská ekonomika utrpí velké ztráty, protože pětinu jejího vývozu tvoří rafinované produkty z levné ruské ropy.   

Lukašenko navenek vzdoruje ruskému tlaku a koupil značné množství ropy z Norska, připomíná editorial. Podotýká, že tento vzdor podpořil Mike Pompeo, který 1. února jako první americký ministr zahraničí od roku 1993 navštívil Minsk, kde slíbil, že americká administrativa vyšle do země nového velvyslance a ujistil, že američtí producenti jsou připraveni dodat Bělorusku veškerou potřebnou ropu za přijatelné ceny.  

"Není pochyb, že Pompeo učinil tuto nabídku s jistou radostí za situace, kdy Rusko drží nad vodou venezuelský ropný průmysl nad vodou navzdory americkým sankcím," naznačuje renomovaný deník. Varuje, že dodávky americké ropy by ovšem běloruské rafinerie nezachránily.

Lukašenko si zřejmě bude muset vybrat mezi podvolením se Putinovi či alespoň podniknutím jistých kroků tímto směrem, nebo vystavením běloruské ekonomiky šokové terapii, která je nezbytná pro její osvobození od ruského vlivu, tvrdí Washington Post. Dodává že v případě, kdy vydá druhou cestou, by Spojené státy a Evropská unie měly zemi maximálně ulehčit, ale zároveň pokračovat v tlaku na zlepšení tamního stavu lidských práv.