Pod rozbombardovaným mariupolským divadlem zůstává 1300 lidí. Záchranáři k nim kvůli ruským útokům nemohou

"Momentálně víme, že se 130 lidí podařilo vyvést, ale podle našich údajů je tam ještě více než 1300 lidí, kteří se nacházejí v podzemních prostorách, v tom krytu. Modlíme se za to, aby všichni žili, ale v tuto chvíli o nich nemáme žádné informace," řekla ombudsmanka Denisovová.

Zprávu o záchraně 130 lidí dnes odpoledne potvrdil i prezident Zelenskyj. Stovky dalších lidí podle něj zůstávají pod troskami. "Podle předběžných informací nejsou oběti na životech. Máme informaci o jednom těžce zraněném," uvedla radnice v první zveřejněné bilanci na sociální síti Telegram. Jde o první informaci, která se týká případných obětí, od chvíle, co divadlo ve středu zasáhla ruská bomba a téměř ho srovnala se zemí.

Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov ve středu řekl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být 1000 až 1200 lidí.

Prezident Zelenskyj v projevu k národu potvrdil také informaci, že ostřelování Mariupolu ruskými silami nadále úřadům brání ve zřizování účinných humanitárních koridorů do obklíčeného přístavního města na jihu Ukrajiny.

Podle ombudsmanky je v Mariupolu poškozeno asi 70 procent domů, a to vypovídá o velkém počtu obětí v tomto přístavním městě na březích Azovského moře, ve kterém před válkou žilo 430.000 lidí.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska a proruští separatisté dále "utáhli smyčku" obklíčení okolo města, které má strategický význam.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.