Rusko si připomnělo konec války. Putin šířil lži o obraně před údajnou agresí

Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Tradiční oslavy, které se kromě metropole konají také v mnoha dalších městech po celém Rusku, ale letos stojí ve stínu ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na přehlídce prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí.

Kreml dříve odmítl, že by oslavy výročí byly vzhledem k válce na Ukrajině nevhodné. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se účastní na 11.000 lidí a 131 jednotek vojenské techniky, napsala agentura TASS. Kromě zástupů vojáků ve vyrovnaných řadách nesoucích ruské i sovětské vlajky se očekávají i tanky a další vojenská vozidla či obří mezikontinentální balistické rakety. Přítomni jsou i účastníci bojových akcí na ukrajinském Donbasu, kteří pojednou v nejnovějších obrněných transportérech (BTR).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně oznámil, že Moskva kvůli špatnému počasí ruší leteckou část přehlídky. Ruské stíhačky při ní měly na obloze utvořit písmeno zet, které je symbolem ruské invaze na Ukrajinu, napsala agentura DPA.

Putin krátce po začátku promluvil z centrální tribuny. Přehlídky se osobně zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, jehož nezvykle střídmé vystupování na veřejnosti takřka od začátku války na Ukrajině vedlo k řadě spekulací o jeho zdravotním stavu. Programu na Rudém náměstí se naopak letos neúčastní žádní zahraniční státníci. Podle DPA se přísně zabezpečené a vojáky chráněné centrum Moskvy podobá nejvíc ze všeho pevnosti.

Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu.

NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

"Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství," vyložil Putin své vidění situace.

"Viděli jsme, jak se rozvíjí vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců, pravidelně přicházely dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem. Rusko zasadilo preventivní úder agresi. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí svrchované, silné a samostatné země," zdůraznil.

Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.

Putin dnes také tvrdil, že Rusko vede se Západem válku o tradiční hodnoty. "Nikdy se nezřekneme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků předků, úcty ke všem národům a kulturám. Ale na Západě se tyto tisícileté hodnoty, soudě podle všeho, rozhodli zrušit," prohlásil prezident země, jejíž vojáci se podle řady svědectví dopustili na Ukrajině brutálního násilí vůči civilistům.

Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.

Putin na přehlídce také oznámil, že podepsal výnos o podpoře dětí vojáků, zabitých během "speciální vojenské operace", jak Moskva oficiálně označuje svou invazi do sousední země. Výnos podle ruské agentury TASS mimo jiné počítá s přijetím dětí zabitých vojáků na vysoké školy bez skládání zkoušek.

"Smrt každého našeho vojáka a důstojníka znamená hoře pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátu pro příbuzné a blízké. Stát, regiony, podniky, společenské organizace udělají vše, aby tyto rodiny obklopily péči a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem zabitých a raněných bojových druhů. Prezidentský výnos o tom jsem dnes podepsal," řekl Putin. Není přitom jasné, jak vysoké ztráty ruská armáda od konce února vlastně utrpěla.

Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně informovalo o ztrátách 25. března, kdy oznámilo smrt 1351 vojáků. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl celkové ruské ztráty na 25.650 vojáků, 1145 tanků a 2764 dalších obrněných vozidel.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Více souvisejících

Vladimír Putin válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

před 1 hodinou

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

před 3 hodinami

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

před 4 hodinami

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

před 5 hodinami

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

před 6 hodinami

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

před 6 hodinami

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

před 7 hodinami

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

před 8 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

před 10 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

před 11 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 13 hodinami

včera

včera

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

Zdroj: David Holub

Další zprávy