Americká vojenská intervence v Afghánistánu nemá žádný výsledek kromě tragédie a ztráty životů na obou stranách, řekl dnes podle tiskové agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Snaha USA prosadit v Afghánistánu své hodnoty se podle šéfa Kremlu minula účinkem.
"Dvacet let americká vojska působila na tomto území a dvacet let se snažila (...) civilizovat lidi, kteří tam žijí. A v podstatě tam zavádět své normy a standardy života včetně politické organizace společnosti," řekl Putin při setkání se školáky během své cesty na ruský Dálný východ.
"Výsledkem jsou samé tragédie. Samé ztráty. I pro ty, kdo to udělali, pro Spojené státy, a tím spíše pro lidi, kteří žijí na afghánském území," zdůraznil šéf Kremlu.
V srpnu během několika dní ovládlo prakticky bez boje téměř celý Afghánistán radikální islamistické hnutí Tálibán, které obsadilo i Kábul. V pondělí z Afghánistánu po téměř dvacetiletém působení USA v zemi odletěli poslední američtí vojáci. Poslední týdny americké mise provázely chaotické evakuace amerických občanů i dalších cizinců a také jejich afghánských spolupracovníků. Minulý týden si sebevražedný útok na kábulském letišti vyžádal životy nejméně 182 lidí včetně civilistů a 13 amerických vojáků.
Pro Moskvu, která se obává rozšíření radikálního islamismu do sousedních zemí a považuje postsovětské státy ve Střední Asii za součást svého obranného valu, představuje americký odchod ze země bezpečnostní riziko, podotkla agentura Reuters. Na pozadí situace v Afghánistánu posílilo Rusko svoji vojenskou základnu v sousedním Tádžikistánu a pořádá také od půlky srpna blízko hranic měsíc dlouhé vojenské cvičení.
Ačkoli ruská státní média mluví o katastrofickém selhání USA, na jejich kritiku vrhá stín skutečnost, že i Sovětský svaz byl v roce 1989 po zhruba devíti letech bojů nucen stáhnout své jednotky z Afghánistánu, napsal Reuters. SSSR v zemi nasadilo celkem 545.000 vojáků, proti nimž bojovalo na 250.000 mudžáhidů ze všech etnických skupin Afghánistánu. Konflikt si vyžádal kolem milionu civilních obětí, životy 14.454 sovětských vojáků a asi 90.000 muslimských mudžáhidů a přes pět milionů lidí vyhnal ze země.
Související
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
Vladimír Putin , Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 1 hodinou
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 2 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 3 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 4 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
Zdroj: Libor Novák