Putin se vzdá nové ústavy, pokud neprojde referendem

"Je třeba, aby lidé přišli hlasovat a řekli, zda tyto změny chtějí, anebo ne. Aby občané naší země fakticky byli konečnou instancí, která zákon o (ústavních) změnách přijme, anebo jej odmítne. Až poté, co se lidé vysloví, ho podepíšu, anebo ne," řekl Putin podle agentury TASS při setkání se zástupci veřejnosti.

Putin navrhl změny v ústavě ve svém poselství o stavu země v polovině února. Ústavní změny mají nynějšímu prezidentovi podle jeho kritiků zajistit kontrolu nad ruskou politikou i po roce 2024, kdy mu skončí nynější prezidentský mandát.

Putinem poměrně obecně navržené změny mají mimo jiné dovolit poslancům rozhodovat o jmenování premiéra a ministrů, dají větší roli Státní radě, poradnímu orgánu složenému z regionálních gubernátorů a federálních úředníků, a také mají zajistit nadřazenost ruských zákonů nad mezinárodním právem. Změny současně zajistí silnější pravomoci hlavy státu, která bude moci odvolávat soudce, šéfa vlády a ministry a také bude velet vojenským a bezpečnostním složkám, poznamenala agentura AP.

Státní duma, dolní komora parlamentu, návrh 23. ledna v prvém ze tří čtení schválila jednomyslně. Druhé čtení by mělo následovat v únoru, kdy by také mělo být jasněji ohledně referenda. Zatím jen zaznělo, že voliči by měli schvalovat celý balík změn najednou, a ne po jednotlivých bodech.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov minulý týden popřel, že by hlasování bylo pouhou formalitou, ale odmítl sdělit, kdy a jak se referendum uskuteční. Už současná ruská ústava byla přijata celostátním referendem, konaným v prosinci 1993.

Po Putinově návrhu ústavních změn odstoupila dosavadní vláda premiéra Dmitrije Medveděva. Toho Putin jmenoval svým zástupcem v bezpečnostní radě s platem 618.713 rublů měsíčně (asi 223.000 Kč), jak dnes uvedla agentura Interfax.