Putin si dal vlastní gól. Ruský prezident čelí bezprecedentní výzvě, míní expert

Ropný risk

Putin nyní čelí jedné z nejvážnějších výzev pro své mocenské nároky, a to v momentu, kdy si myslel, že může pohodlně prodloužit svou vládu skrze ústavní reformu, deklaruje odborník. Domnívá se, že první chybu Kreml učinil počátkem března, kdy reagoval na propad cen ropy odmítnutím saúdských návrhů na omezení těžby, ale ruské rozhodnutí udržovat přebytek komodity na trhu se ukázalo jako zcela špatné.

Ruský prezident zřejmě doufal, že náhlý propad cen může položit mnoho amerických nezávislých těžařů břidlicové ropy, kteří se pohybují na hraně rentability, naznačuje Carpenter. Vysvětluje, že rusky limit se pohybuje na hranici 40 dolarů za barel, zatímco Rijád prosazuje dvojnásobnou cenu, a tak Kreml nepochybně věřil, že se může spolehnout na Saúdy a krátkodobý propad cen zvládnout.

"To, co Putin plánoval jako knockoutovací úder, se ukázalo spíše jako vlastní gól," pokračuje expert. Podotýká, že americká břidlicová těžba skutečně utrpěla ránu, ale následná konsolidující vlna ji učinila adaptabilnější, a tak to byl americký prezident Donald Trump, kdo v dubnu, když propadla cena ropy do záporných hodnot,  hodil Putinovi záchranné lano a dojednal s Rijádem dohodu o omezení těžby, což mnoho lidí z ruského ropného sektoru považuje za ponižující.

V sázce není pouze ruská pověst "hybatele na trhu", jelikož pro Putinův ropný stát, jehož rozpočet a měna jsou těsně spojeny s energetickými trhy, představuje cena ropy existenční problém, tvrdí Carpenter. Dodává, že ruská ekonomická předpověď je v souladu s vývojem trhů velmi bledá, a přestože Kreml momentálně drží rezervy cizí měny v hodnotě 430 miliard dolarů, finanční podpora firem v problémech v nadcházejících měsících může tento polštář rychle vyčerpat.

Ruská vláda navíc může nadále poskytovat zaměstnancům placenou dovolenou v době pandemie koronaviru, aniž by realizovala potřebnou finanční podporu firmám v problémech, což mnohé z nich vede k pochybné taktice propouštění pracovníků či redukci jejich mezd, upozorňuje analytik. Varuje, že to může snadno přerůst v celostátní prudký nárůst nezaměstnanosti a bankrotů.

Tsunami koronaviru   

Za druhou velkou chybu Kremlu považuje Carpenter to, že umožnil propagandě šířit auru nedotknutelnosti v době, kdy se tsunami nemoci covid-19 již šířila Ruskem. Kreml koncem ledna částečně uzavřel svou více než 4.000 km dlouhou hranici s Čínou, což vedlo k falešnému pocitu bezpečnosti, který doplňovala úmyslná ignorance a arogance, například uspořádání velkého vojenského cvičení na ukrajinských hranicích koncem března, kdy NATO již dávno pozastavilo podobné akce v Evropě, uvádí analytik.

Testování na covid-19 v únoru a většině března prováděla jediná laboratoř na Sibiři, což mělo za následek, že většina případů nemoci v Rusku byla chybně označena za zápal plic, bronchitidu či chřipku, poukazuje odborník. Dodává, že nepomohlo ani to, že ruské úřady kriminalizovaly šíření "lživých informací" a zatkly prominentní lékařku zpochybňující oficiální statistiky, když se snažila doručit ochranné pomůcky do zaostalých venkovských nemocnic.

"Nyní, kdy uživatelé sociálních sítí sdílejí videa sanitek v kilometrových frontách čekajících na předání pacientů do přeplněných moskevských nemocnic, není možné tvrdit, že je vše pod kontrolou," pokračuje Carpenter. Vysvětluje, že ruské zdravotnictví se již tak potýkalo s velkým počtem chronických pacientů trpících tuberkulózou, kardiovaskulárními chorobami či alkoholismem a mnozí zdravotní experti se obávají, že pandemie dovede situaci na kritickou mez.

Rusko je jedna z mála zemí, které se souběžně trápí nízká průměrná délka dožití a stárnutí populace, což jej činí velmi zranitelné vůči koronaviru, deklaruje odborník. Naznačuje, že Putinova snaha přenášet rozhodovací pravomoc o opatřeních proti pandemii na místní gubernátory může sice prezidentovi pomoci eliminovat krátkodobě politické důsledky, ale z dlouhodobého hlediska zřejmě nepovede k efektivní strategii.

To vše ohrožuje Putinův plán změnit ústavu a zůstat po další dvě funkční období prezidentem a vládnout zemi do roku 2036, kdy mu bude 84 let, myslí si analytik. Připomíná, že ruský parlament sice již změny posvětil, ale Putin také slíbil vypsat o nich referendum, které mělo proběhnout 22. dubna a kvůli koronaviru bylo odloženo na neurčito.

Toto referendum bylo již před úderem pandemie nebezpečným tahem, protože v nezávislé průzkumy v březnu zjistily, že změny podporuje pouze 48 % obyvatel, zdůrazňuje Carpenter. Očekává, že toto číslo v nadcházejících měsících výrazně poklesne, jelikož i průzkum z tohoto týdne odhalil, že důvěra Rusů v Putina klesla na čtrnáctileté minimum.  

Ve Vladikavkazu dokonce 20. dubna na 500 lidí porušilo místní zákaz vycházení a protestovalo proti nedostatku spolehlivých informací o šíření covid-19, přičemž demonstrace proběhly i v Rostově a menších městech, kde se zpravidla velké opoziční akce nekonají, uvádí analytik. Dodává, že další vývoj se dá těžko předvídat, ale jedno je jasné: "Legitimita Putinova režimu bude prověřena jako nikdy předtím."