Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve "čtyřech nových oblastech Ruska", jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci "drancování majetku" Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění.
Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá že opatření, která předpokládá stanné právo, mohu být zavedena i v Rusku.
Šéf Kremlu dnes podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země.
V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
Dekrety následně schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Schválení Radou federace bylo již předem považováno za formalitu.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.
"Zavedení 'stanného práva' na územích okupovaných Ruskou federací by mělo být považováno pouze za psudolegalizaci drancování majetku Ukrajinců," reagoval ukrajinský prezidentský poradce Podoljak na twitteru. Pro Ukrajinu se podle něj nic nemění, ukrajinské síly budou pokračovat v osvobozování ukrajinských území, které jsou nyní okupované Ruskem.
Ruský prezident na konci září při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává.
Podle agentury Reuters dnešní Putinův krok působí jako snaha upevnit ruskou pozici ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech a jde o nejnovější eskalaci konfliktu. Tyto kroky mají Rusku pomoci čelit sérii porážek od začátku září. Důsledky války pocítí na vlastní kůži více obyvatel Ruska, kteří se už nyní potýkají s částečnou mobilizací vyhlášenou minulý měsíc, dodal Reuters. Kreml vyhlásil stanné právo ve stejný den, kdy proruské okupační úřady v Chersonské oblasti informovaly, že zahájily evakuaci civilistů z Chersonu před blížící se ukrajinskou protiofenzivou.
Související
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
před 2 hodinami
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 3 hodinami
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 4 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 5 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 6 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 7 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 7 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 8 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 8 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 9 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 10 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 12 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 13 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 13 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 14 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 16 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.
Zdroj: Libor Novák