Putinovo dilema: Mobilizace by znamenala přiznání neúspěchu na Ukrajině

Putin je i přes neúspěchy své armády při dosahování strategických cílů vůči tomuto kroku zdrženlivý. Někteří experti varují, že mobilizace může zesílit domácí odpor kvůli vysokému počtu potenciálních rekrutů, kteří do armády odmítnou přistoupit. Pro Rusko to také může znamenat devastaci domácí ekonomiky. Tisíce mužů (i žen) by totiž odešly na frontu a ubylo by pracovní síly. Životní úroveň Rusů v takovém případě upadne ještě více.

Další obavy mají experti z možné neschopnosti ruské administrativy zvládnou tak obtížný úkol. Rozsáhlá mobilizace může vést k proměně na ještě horší totalitní systém, než jaký je v Rusku teď. Transformace Ruska na novou Severní Koreu se jim ale nezdá tak snadná.

Ukrajina má třikrát více vojáků než Rusko

Podle odhadů na Ukrajině bojuje zhruba 200 tisíc ruských vojáků. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nyní má ukrajinská armáda 700 tisíc aktivních obránců. Ukrajina už si prošla několika vlnami mobilizace a množství jejích vojáků stále stoupá. Číslo uvedené Zelenskym pravděpodobně zahrnuje také ukrajinskou Národní gardu a jednotky teritoriální obrany.

Podle některých vojenských analytiků je nedostatek vojenské síly hlavním důvodem, proč Rusové nedokázali obklíčit a obsadit Kyjev při březnové ofenzívě. Okupační vojska se nakonec musela stáhnout nejen od Kyjeva, ale také z měst Sumy a Černihivské oblasti. „Rusko neuspělo, protože vede obrovskou konvenční válku prostřednictvím armády o síle z dob míru,“ vysvětlil pro server Kyiv Independent americký vojenský analytik Michael Kofman.

Bývalý důstojník FSB Igor Girkin, také známý jako Igor Strelkov, je jednou z hlavních postav, která na Putina tlačí s mobilizací. Girkin letos vedl útok na Slavjansk v Doněcké oblasti. Měl velkou roli při ruské válce na Ukrajině roku 2014 a byl stíhán nizozemským státním zastupitelstvím kvůli sestřelení letadla malajských aerolinek v témže roce, při kterém zemřelo všech 298 lidí na palubě.

Girkinův nátlak zatím Putin ignoruje. Ruskem okupované území Donbasu je namísto území Ruské federace zatím považováno za základ pro potenciální mobilizaci. Ruští spojenci v Doněcké a Luhanské oblasti masově zmobilizovali své občany hned na začátku ruské invaze. Jednotky s těmito vojáky bojovaly v přední linii často špatně vyzbrojené a bez pořádného výcviku. Úmrtnost v jejich řadách z tohoto důvodu byla velká.

Je mobilizace vůbec možná?

Politický filozof z estonské univerzity v Tartu Sergej Sazonov si myslí, že se Putin bojí možné neschopnosti Ruska provést mobilizaci úspěšně. „Existují obavy, že to ruský administrativní systém nebude schopen pojmout. Myslím si ale, že by to Rusové měli být schopni zvládnout,“ řekl Sazonov pro Kyiv Independent. Ukrajinská administrativa je podle něj stejně kvalitní jako ta ruská, a mobilizaci provedla. „Ukrajina mobilizaci zvládla úspěšně, i když v tom hrál roli velký patriotismus napadené země,“ dodal.

Analytik Kofman však namítá, že Rusko nemá dostatečnou infrastrukturu pro všeobecnou mobilizaci. „Ruská armáda není sovětská. Nemají volné divize s důstojníky a tanky,“ řekl. Navíc Rusko během své války na Ukrajině ztratilo hodně vojenské techniky. „Mobilizace by zabrala dlouhou dobu,“ okomentoval aktuální situaci, kdy se novým vojákům ani nemusí dostat vybavení k obsluze.  

Ukrajinský vojenský analytik Vjačeslav Tseluiko je toho názoru, že Rusové mohou rychle rozšířit svou vojenskou výrobu. „Rusové by sice v případě mobilizace poslali do války špatně vycvičené a vybavené vojáky, ale jsou schopni svou výrobu bleskově rozšířit,“ upozornil.

Mobilizace znamená totální válku

Pro Putina nemusí být jednoduché přikázat mobilizaci také z důvodu, že se obává o úpadek své popularity. Na začátku invaze uvedl, že jde o „speciální vojenskou operaci“ a že chce Ukrajinu „denacifikovat a demilitarizovat“. Všeobecná mobilizace však znamená proměnu politického modelu na ten, který mobilizuje populaci a jde o základ totalitárního režimu. „Momentálně v Rusku existuje model, který nechává obyvatele v klidu sedět na pohovkách,“ popsal ekonom z ruské Vyšší školy ekonomické Grigorij Baženov.

Dodal, že je nemožné, aby byl ruský režim schopen zavést tak represivní režim který donutí jít občany do války. „Rusko nemá dostatečnou společenskou základnu pro mobilizaci. Zkrátka režimu chybí lidské zdroje. Totalitní režim potřebuje především venkovské a nevzdělané obyvatelstvo. Společnost s příjmy střední třídy je těžké asimilovat na takový režim,“ doplnil Baženov.