Rozhlasová stanice Echo Moskvy končí

Stanice začala vysílat v srpnu 1990 a o rok později jako jedna z mála vystoupila proti komunistickému pokusu o převrat v tehdejším Sovětském svazu. V dobách největší slávy měla stanice podle dostupných údajů více než dva miliony posluchačů v Moskvě a sedm milionů v celém Rusku. Přitom patřila k nejčastěji citovaným ruským rozhlasovým stanicím.

V poslední době 66 procent akcií společnosti, které stanice patří, vlastní mediální holding polostátního plynárenského gigantu Gazprom. Přesto redakce dál usilovala o zachování nezávislosti; podle zákona nemají zřizovatelé či akcionáři právo zasahovat do redakční politiky a status stanice určoval, že o redakční politice smí rozhodovat výlučně šéfredaktor. "Nejsme opoziční, ale zpravodajské rádio," říkával šéfredaktor Alexej Venediktov.

V úterý úřady vysílání stanice zastavily. Ruská generální prokuratura uvedla, že Echo Moskvy a televize Dožď na svých internetových stránkách zveřejnily "materiály s výzvami k extremistickým aktivitám a lživé zprávy o postupu ruské armády" na Ukrajině.

Venediktov uvedl, že obvinění prokuratury "nevycházejí z žádných příkladů, z žádných důkazů, jsou neopodstatněná a znamenají urážku novinářů a občanů v Rusku". Dodal, že stanice se proti rozhodnutí bude bránit u soudu. "Vidíme v tom... zavádění cenzury, což přímo zakazuje ruská ústava," řekl jeden z nejznámějších ruských žurnalistů.

Ruské vedení a oficiální ruská média nazývají ruský útok na západního souseda "speciální vojenskou operací" na Ukrajině.

Nezávislá média čelí v Rusku stále většímu tlaku, který se ještě vystupňoval po ruském vojenském vpádu na Ukrajinu z minulého čtvrtka. Ruské úřady vyhrožují nezávislým médiím uzavřením, pokud nebudou dodržovat oficiální zpravodajskou linii a budou o ruském útoku informovat jako o "invazi" nebo "válce".

List Novaja gazeta v předvečer invaze varoval, že její obětí se stanou i pozůstatky svobody v Rusku.

Ruský parlament se chystá přijmout změny v zákonech, které zakážou šíření lživých zpráv o ruských ozbrojených silách, a to pod hrozbou až tříletého vězení či pokuty ve výši až 1,5 milionu rublů (asi 297.000 Kč). Pokud lživé zprávy budou dílem organizované skupiny, veřejného činitele či je budou provázet vykonstruované důkazy, viníkům bude hrozit až deset let za mřížemi a v případě vážných následků lživé informace až 15 let, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že tento návrh již přijal příslušný parlamentní výbor. Předloha také počítá se zákazem "diskreditace" ozbrojených sil, přičemž při opakování tohoto činu by viník mohl skončit na tři roky ve vězení.