Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Nejprve je třeba si připomenout, co vlastně předcházelo samotnému rozdělení Berlína. Poražené Nacistické Německo bylo po 2. světové válce rozděleno do čtyř okupačních zón vítězných mocností Velké Británie, USA, Francie a Sovětského svazu. Jinak tomu nebylo ani v případě jeho hlavního města, které se dostalo pod americkou, britskou, francouzskou a sovětskou správu - čtyřmocenský status.

Zatímco Američané, Britové a Francouzi spravovali své okupační zóny a berlínské sektory ve vzájemné shodě, Sovětský svaz si počínal jinak. Začalo docházet ke střetu mezi kapitalistickým Západem a komunistickým Východem. To vyústilo nejen v následný vznik NSR a NDR neboli Západního a Východního Německa, nýbrž i měnové spory. Nová západoněmecká marka neměla původně platit pro celý Berlín, který měl bez ohledu na sektor platit novou východoněmeckou markou.

S tím se ale západní mocnosti nehodlaly smířit a provedly měnovou reformu i ve svých berlínských sektorech. Sověti na to zareagovali přerušením elektrických dodávek do západní části Berlína a znepřístupněním veškerých vodních a pozemních cest do ní. Tak začala takzvaná první berlínská krize, která ale trvala pouhý rok díky zásobování Západního Berlína leteckým mostem, který jako jediný zůstal nedotčený.

V letech 1949-1961 v Berlíně ještě žádná zeď nestála. Ačkoliv na hranici mezi Západním a Východním Německem vyrostla železná opona, mohli ti, kterým se komunistický režim nezamlouval, odejít přes volně přístupný Berlín. NDR tak během 50. let opustilo mnoho představitelů tehdejší inteligence. Západoněmeckou ekonomiku to živilo, zatímco východ zaostával. To se stalo předzvěstí druhé berlínské krize 1958-1961, která skončila právě výstavbou berlínské zdi, která na celých 28 rozdělila nejen město, ale i celé rodiny a přátele.

Jak berlínská zeď padla?

Pokud jde o samotný pád berlínské zdi, tak tomu předcházel celkový vývoj v zemích Východního bloku, včetně NDR. Masy Východních Němců tehdy utíkaly přes Velvyslanectví NSR na západ. V Polsku se hlásila o slovo Solidarita a v Maďarsku se režim pomalu a jistě hroutil. Sovětský vůdce Michail Gorbačov do tohoto dění už nijak nezasahoval. Jako by si sám uvědomoval, že dosavadní systém nemá budoucnost. Už v 80. proslul svými reformami známými jako perestrojka.

Ústřední výbor Sjednocené socialistické strany (SED) proto uvažoval o určité liberalizaci poměrů, včetně otevření cest na Západ, ale pouze za určitých podmínek. To si ale špatně vysvětlil člen komunistického politbyra Günter Shabowski, který to překvapeným Východním Němcům vysvětlil jako okamžité otevření hranic. Nelze se proto divit, že se davy lidí vydaly směrem k berlínským hranicím s požadavkem okamžitého otevření cesty na druhou stranu. Samotná zeď padla stejně rychle jako vyrostla. V dnešním Berlíně zůstaly zachovány pouze její části.

3. prosince 1989 se sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident George Bush během svého setkání na Maltě shodli, že Studená válka končí, a že se otevírá nová cesta vzájemných diplomatických vztahů. Do té doby se zhroutil komunistický režim i v socialistickém Československu. V Rumunsku byl popraven dosavadní komunistický diktátor Nicolae Ceausescu.

Země bývalého Východního bloku tak čekala nová éra, s níž bohužel přišly komplikace s přechodem z centrálně plánované ekonomika na tržní hospodářství, které například v Rusku vyvrcholily státním bankrotem. Konflikt Západ-Východ vystřídal nástup islámského terorismu v souvislosti s 11. zářím 2011 a Válkou v Jugoslávii. 

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlínská zeď studená válka Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy