Ruská armáda na Ukrajině podle svého tvrzení zničila středisko pro výcvik žoldnéřů a největší sklad paliva ukrajinských sil

Podle agentury TASS ministerstvo obrany oznámilo, že dvě střely, balistická a s plochou dráhou letu, systému Iskander zasáhly budovu, v níž se nacházela "zahraniční legie a výcviková základna". "Budova dlouhá 60 metrů byla téměř úplně zničena a nepřítel byl rozdrcen," uvádí se ve zprávě.

Gubernátor Dnipropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko na druhé straně informoval, že dvě ruské rakety dnes zasáhly ukrajinskou vojenskou jednotku u města Dnipru. Z jeho sdělení zveřejněného na sociálních sítích není jednoznačně zřejmé, zda jde o stejnou událost, případně zda cílem úderu bylo skutečně výcvikové středisko pro zahraniční dobrovolníky.

Nicméně je pravděpodobné, že útok si mohl vyžádat oběti na životech. Podle gubernátora záchranáři v troskách pátrají po možných přeživších.

Rusové zničili největší sklad paliva ukrajinských sil, tvrdí Moskva

Ruské síly při úderu "vysoce přesnými" řízenými střelami odpálenými z moře zničily u Kyjeva největší sklad s palivem ukrajinských sil, prohlásil dnes podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany. Dohromady ruské síly na Ukrajině za uplynulou noc zničily podle ranního hlášení ministerstva 51 vojenských objektů. Kyjev zprávu nekomentoval.

"Večer 24. března byl vysoce přesnými řízeným střelami Kalibr odpalovanými z moře proveden úder na palivovou základnu v obci Kalynivka u Kyjeva," sdělil mluvčí ruského ministra Igor Konašenkov. "Zničena byla největší ze zbylých palivových základen ukrajinských ozbrojených sil, která sloužila k zásobování pohonnými hmotami vojenských jednotek v centrální části země," uvedl.

Ruské systémy protiletadlové obrany zničily čtyři ukrajinské vrtulníky, upřesnil také Konašenkov. Od začátku "speciální vojenské operace", což je oficiální ruské označení pro invazi na Ukrajinu, zlikvidovaly podle něj ruské síly 261 dronů, 204 systémů protiletecké obrany, 1587 tanků a obrněných vozů, 163 raketometů, 636 děl a minometů a 1397 kusů zvláštní vojenské techniky. Údaje není možné nezávisle ověřit. Moskva opakovaně popřela obvinění, že ruské síly na Ukrajině útočí také na civilní cíle.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.