Ruské jednotky na Ukrajině spáchaly válečné zločiny, tvrdí USA

Blinken uvedl, že Spojené státy budou i nadále sledovat zprávy o válečných zločinech. Informace hodlají sdílet se spojenci a mezinárodními institucemi. "Jsme odhodláni vyvodit odpovědnost a použijeme všechny dostupné nástroje, včetně trestního stíhání," prohlásil šéf americké diplomacie.

"Jsme svědky mnoha věrohodných zpráv o nevybíravých útocích a útocích cíleně zaměřených na civilisty, jakož i o dalších zvěrstvech. Ruské síly zničily obytné domy, školy, nemocnice, kritickou infrastrukturu, civilní vozidla, nákupní centra a sanitky a nechaly za sebou tisíce zraněných nebo zabitých nevinných civilistů," dodal Blinken. Jako příklad uvedl strádající město Mariupol, které obléhají ruské jednotky.

Americký prezident Joe Biden minulý týden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

Rusko ani USA neuznávají pravomoc Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Spojené státy by i tak mohly asistovat při stíhání před soudem, který již zahájil vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, tím, že by pomohly shromáždit důkazy proti ruským ozbrojeným silám. USA by rovněž mohly poskytnout podporu a zázemí vyšetřovací komisi zřízené Radou OSN pro lidská práva.

Někteří odborníci na válečné zločiny navrhli, aby byly ruské jednotky a vládní představitelé stíháni také v zemích, jako je Španělsko a Německo, kde právní řády uznávají univerzální jurisdikci. Obvinění by podle nich také mohly vznést Spojené státy.

Podle amerického práva by mezi oběťmi musel být americký občan, aby bylo možné vznést obvinění podle stávajících zákonů. Dva demokratičtí poslanci dnes vyzvali ministra spravedlnosti Merricka Garlanda, aby zahájil vyšetřování válečných zločinů kvůli smrti dvou Američanů na Ukrajině; novináře Brenta Renauda a Jimmyho Hilla, který byl zabit při čekání ve frontě na chleba. Ministerstvo spravedlnosti se k jejich výzvě zatím nevyjádřilo.

Moskvě se během invaze, která začala 24. února, zatím nepodařilo dobýt žádné z největších ukrajinských měst, což na Západě vyvolává obavy z širšího konfliktu. Kreml vpád na Ukrajinu obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, "denacifikovat" a zabránit údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo přes 3,5 milionu lidí.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.