Rusko odmítá odpovědnost za energetickou krizi. Ve válce bude dál pokračovat

Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. "Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu," řekl dnes Putin.

Plynovod Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. V loňském roce byl dokončen nový plynovod Nord Stream 2, který kapacitu pro dodávky ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy zdvojnásobuje. Německo však loni proces schvalování provozu plynovodu Nord Stream 2 pozastavilo a letos německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla, přispěly k tomu stabilní dodávky plynu z Norska a pokračující růst zásob. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes snížila o téměř 13 procent a uzavřela na 186,75 eura (zhruba 4600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za MWh.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve čtvrtek plné téměř z 85 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků téměř 89 procent, v České republice přes 83 procent.

"Očekává se pokračující růst úrovně zásob po celé EU," uvedla analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. "Na trzích roste přesvědčení, že v zimě nebude u dodávek plynu zapotřebí zavést přídělový systém, pokud to bude z hlediska spotřeby plynu normální zima," dodala.

Putin: Rusko pokračuje v ofenzivě na Donbasu nehledě na ukrajinský protiútok

Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin, který je v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Před novináři ruský prezident také uvedl, že plán "speciální vojenské operace", jak Moskva svou invazi označuje, zůstává stejný a nemění se.

"Plán speciální vojenské operace úpravám nepodléhá," řekl Putin. Kyjevu pohrozil, že by ruské síly mohly na Ukrajině přistoupit k ještě větším útokům než doposud.

"Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější," řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.

Ukrajinu dnes Putin obvinil, že se na ruském území pokouší o "teroristické útoky", a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.

Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala "Západem ovládaná" Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě "demilitarizace" a "denacifikace" sousední země.

Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.

Ukrajinská strana v posledních týdnech přešla do protiofenzivy na jihu a severovýchodě Ukrajiny, kde donutila ruské síly k ústupu. Moskva zatím v souvislosti s ukrajinským postupem slova jako protiofenziva či protiútok nepoužívala, osvobození Charkovské oblasti Ukrajinou a stažení svých vojáků vysvětluje jako přeskupení sil.