Za masivním kybernetickým útokem, který na začátku války vyřadil z provozu weby ukrajinské vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí i některých bank, stojí Rusko. Vyplývá to z prohlášení Rady Evropské unie a britského ministerstva zahraničí, o kterých dnes informovala agentura Reuters.
Rozsáhlé kybernetické útoky na satelitní internetovou síť, které vyřadily v Kyjevě z provozu tisíce modemů, se odehrávaly právě ve chvíli, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. Pomohly tak ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi usnadnit invazi do země, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.
"Tento kybernetický útok měl významný dopad a způsobil rozsáhlé výpadky a narušení komunikace několika orgánů veřejné správy, podniků a uživatelů na Ukrajině a zasáhl i několik členských států EU," uvádí se v prohlášení.
"Tento nepřijatelný kybernetický útok je dalším příkladem pokračujícího nezodpovědného chování Ruska v kyberprostoru, které bylo také nedílnou součástí jeho nezákonné a neoprávněné invaze na Ukrajinu," uvedla v prohlášení Rada EU, vrcholný orgán, který zastupuje zájmy jednotlivých členských zemí bloku.
Dálková sabotáž způsobila "obrovské ztráty v komunikaci na samém počátku války", uvedl v březnu ukrajinský představitel pro kybernetickou bezpečnost. Kyjev už v týdnech před 24. únorem čelil řadě kybernetických útoků. Vinil z nich Rusko, které ale jakékoliv zapojení odmítalo.
Kreml na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagoval.
Britské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení citovalo ministryni zahraničí Liz Trussovou, která uvedla, že kybernetický útok byl "úmyslným a zákeřným útokem Ruska proti Ukrajině".
Hlavním cílem ruského útoku byla ukrajinská armáda, ale útok narušil také chod větrných elektráren a dotkl se uživatelů internetu ve střední Evropě, uvádí se v prohlášení s odvoláním na britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC).
Západní zpravodajské služby, včetně americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), francouzské agentury pro bezpečnost informačních systémů ANSSI a ukrajinské rozvědky, vyšetřovaly v prvních dnech invaze možnou roli Ruska v útoku.
Související
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Aktuálně se děje
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
včera
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
včera
Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta
22. března 2026 21:51
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
22. března 2026 21:02
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
22. března 2026 19:54
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
22. března 2026 19:19
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.
Zdroj: David Holub