Rusko má nového generálního prokurátora. Nesmí dopustit carské manýry, nabádal Putin

Horní komora ruského parlamentu, Rada federace, dnes schválila jmenování policejního generála Igora Krasnova do funkce generálního prokurátora. Krasnovův předchůdce Jurij Čajka, který stál v čele prokuratury řadu let, se má stát novým představitelem prezidenta na severním Kavkaze.

Krasnov ruským senátorům řekl, že za nezbytné pokládá především omezit vliv korupce v zemi, ozdravit právní prostředí a zajistit zákonnost při stíhání podnikatelů. Z práce prokuratury chce podle svých slov vykořenit vady, které jsou příznačné i pro jiné státní orgány, a hodlá celou instituci zaměřit na "reálné změny v životě lidí".

Prezident Vladimir Putin, který si Krasnova vybral jako nástupce Čajky, mu prý také radil, aby v prokuratuře nepřipustil někdejší "carský způsob obsazování funkcí podle urozenosti kandidátů a zásluh jejich předků".

Personální změna se odehrává poté, co Putin minulý týden ohlásil rozsáhlé změny ruského politického systému. V reakci na to podala demisi vláda premiéra Dmitrije Medveděva, kterého v čele kabinetu nahradil Michail Mišustin. Analytici kroky hlavy státu považují za signál změny poměru sil v nejvyšší ruské politice a rovněž za odraz Putinovy snahy udržet si vůdčí roli i po roce 2024, kdy mu vyprší současný prezidentský mandát.

Čajka byl generálním prokurátorem od roku 2006. Platil za vlivnou osobu Putinova režimu, která mimo jiné dohlížela na trestní stíhání oponentů Kremlu. Dotkl se ho ovšem skandál, který rozpoutalo tvrzení opozičního předáka Alexeje Navalného, že Čajkovi synové jsou napojeni na mafii a bohatnou díky státním zakázkám.

Čajkův čtyřiačtyřicetiletý nástupce Krasnov byl až dosud náměstkem ředitele vyšetřovacího výboru, což je národní kriminální ústředna. Za svou kariéru vyšetřoval řadu významných případů, včetně vražd advokáta Stanislava Markelova, novinářky Anastasije Baburovové a opozičního politika Borise Němcova.

Související

Moskva, Kreml

Mocenské rošády v Rusku. Odborník naznačil, co se děje v pozadí boje o moc

NÁZOR - V lednu letošního roku odstoupil ruský generální prokurátor Jurij Čajka, který funkci vykonával téměř 14 let, připomíná Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London poukazuje, že Čajkův nástupce Ivan Krasnov působil dosud jako zástupce ředitele vyšetřovacího výboru, který je považován za hlavního soupeře ruské prokuratury ve struktuře ruských represivních složek.
Ruská vlajka

Ruská politická scéna se dál otřásá. Generální prokurátor Čajka složil funkci

Ruský generální prokurátor Jurij Čajka odchází z funkce. S odvoláním na Kreml o tom dnes informovala agentura Interfax. Prezident Vladimir Putin na Čajkovo místo navrhl Igora Krasnova, který dosud zastával post náměstka Vyšetřovacího výboru Ruské federace. Odchod dlouholetého šéfa prokuratury přichází necelý týden po ohlášených ústavních změnách a rezignaci vlády premiéra Dmitrije Medveděva.

Více souvisejících

Jurij Čajka Igor Krasnov (prokurátor) Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 4 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy