Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině převezme generál Alexandr Dvornikov, který má bohaté zkušenosti z bojů v Sýrii. Jeho hlavním úkolem bude zlepšit koordinaci mezi jednotkami, která byla od začátku invaze 24. února špatná. Napsal to dnes server BBC News s odvoláním na nejmenovaného západního činitele.
"Koordinace mezi různými velitelstvími byla opravdu špatná," sdělil zdroj uvedené informace. Podle něj tomu tak bylo proto, že ruské síly nebyly k takové práci vycvičeny. Rozhodnuto tak bylo, že operace bude řídit s cílem zajistit lepší koordinaci velitel Jižního vojenského okruhu Dvornikov.
"Tento konkrétní velitel má mnoho zkušeností s ruskými operacemi v Sýrii. Očekáváme proto, že se celkové velení a řízení zlepší," řekl citovaný činitel k osobě nově jmenovaného velitele ruských invazních sil generála Dvornikova.
Činitel poukázal na to, že Moskva se bude snažit dosáhnout nějakých úspěchů do 9. května, tedy do každoročních oslav porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Tím politické priority dostávají přednost před prioritami vojenskými.
Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny a přeskupují se. Podle přesvědčení ukrajinských představitelů, podpořeného informacemi západních zpravodajských služeb, se agresor chystá na mocný úder na východě a jihu Ukrajiny.
List Ukrajinska pravda napsal, že generál Dvornikov, vyznamenaný v roce 2016 titulem Hrdina Ruské federace, sloužil v letech 2000 až 2003 v Severokavkazském vojenském okruhu jako náčelník štábu a účastnil se války v Čečensku. Velitelem skupiny ruských ozbrojených sil v Sýrii byl jmenován v září 2015.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Související
Zelenskyj: Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k velkému kompromisu
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Alexandr Dvornikov
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje pobodání u Prahy. Panuje podezření z pokusu o vraždu
před 1 hodinou
Fico dal Zelenskému ultimátum. Jde o dodávky elektřiny i ropy
Aktualizováno před 2 hodinami
Češi se znovu sešli na podporu Ukrajiny. Je to i naše válka, prohlásil Pavel
před 3 hodinami
Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla
před 4 hodinami
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
před 5 hodinami
Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz
před 5 hodinami
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
před 6 hodinami
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
před 7 hodinami
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
před 8 hodinami
Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz
před 8 hodinami
Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové
před 9 hodinami
Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími
před 9 hodinami
Tragédie na českých horách. Lyžařka nepřežila srážku v Harrachově
před 10 hodinami
Zemřel seriálový herec Eric Dane. Hvězda Chirurgů podlehla nemoci ALS
před 10 hodinami
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
před 11 hodinami
Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor
před 12 hodinami
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
před 12 hodinami
Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou
před 14 hodinami
Počasí: Mrazy končí, jaro se blíží. Příští týden se citelně oteplí
včera
Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.
Zdroj: Libor Novák